Lednová čísla dopadla velmi příznivě pro všechny tyto oblasti. Průmysl si meziročně připsal dalších 5,5 % (opět především díky automobilkám), stavebnictví dokonce díky příjemnému počasí dokonce necelých 34 % a tržby obchodníkům se reálně zvýšily dokonce o více než 8 %. Ekonomika tedy na první pohled nepolevuje ve svém růstu ani na začátku letošního roku, kdy se stále více prohlubuje nedostatek pracovníků takřka ve všech odvětvích a oborech. A ne náhodou všude panuje pozitivní nálada podporovaná rostoucími zakázkami, respektive stále menšími obavami z blízké budoucnosti. Nakonec to byly právě tzv. měkké ukazatele sentimentu, které v předstihu naznačily, že se na dosavadním trendu tuzemské ekonomiky zatím nic nemění.Centrální bance doposud dobře vychází i její prognóza, snad jen s výjimkou inflace, která přece jen zamířila pod cíl rychleji, než ČNB předpokládala. Alespoň z pohledu inflace se tak zdá, že to s tím přehříváním ekonomiky nemusí být až tak žhavé. Nicméně spoléhat na to, že v době akcelerujících mezd zůstanou inflační tlaky u ledu, se vlastně nedá. Inflace je spíše jen dočasně potlačená konkurencí v maloobchodě, který stále ještě prochází zásadní strukturální změnou s tím, jak stále více zákazníků za nákupy míří na internet. Inflace by se proto mohla časem opět přece jen vrátit nad cíl a prognózu ČNB dokonce „porazit“. A pomoci může i koruna, která nemusí posilovat až tak rychle, jak předpokládá výhled ČNB. Růst úrokových sazeb proto není zdaleka až tak uzavřenou kapitolou, jak by se mohlo jinak zdát. Nejistotou pro příští zhruba tři měsíce ještě zůstane ECB se svojí kreativní měnovou politikou. Proti tomu ovšem bude stát vlna dalších dobrých tuzemských čísel. Nemusí být sice až tak ohromující jako v závěru loňského roku, ale vzhledem ke kapacitním možnostem českého hospodářství půjde stále o velmi dobrá čísla.

Petr Dufek
Analytik