Výsledky průmyslu táhne dolů především automobilový průmysl, který se stále vypořádává s nedostatkem komponent pro finalizaci výroby, a je proto nucen svoji produkci brzdit. Největší tuzemský průmysl rozhodně netrpí slabou poptávkou, ale není v dané situaci schopen jí dostatečně vyjít vstříc. Slabší byly tentokrát i výsledky energetiky, nicméně jde spíše o dočasný jev spojený s odstávkou.

Průmysl nebyl ještě v únoru plně zasažen válkou na Ukrajině, a tak jeho výkon stále ještě souvisel především s problémy v mezinárodní logistice, rostoucímu cenami vstupů – konkrétně především s extrémními cenami energií. Celkový výkon průmyslu se nicméně už mírně snížil pod průměr roku 2019.

I když nové zakázky nevypadají na první pohled zle (očištěné meziročně +6,4 %), stále je třeba brát v úvahu, že jsou to statistiky vycházející z aktuálních cen. V normálních dobách, kdy ceny rostou velmi pomalu, to nehraje významnou roli, avšak nyní, při dvouciferné výrobní inflaci je třeba brát tato čísla s rezervou.

Z průmyslu budou s největší pravděpodobností přicházet v dalších měsících spíše horší výsledky. Naznačují to ostatně už průzkumy mezi firmami, které indikují zhoršování nálad, mírný pokles indexu nákupních manažerů apod.

Nejde však zatím o nějaké dramatické zhoršení, které by táhlo českou ekonomiku do recese. Navíc je zde poměrně velká šance, že se už ve druhé polovině roku výrazně zlepší situace v dodávkách komponent pro automobilový průmysl. Proto útlum, který průmysl zažívá bude spíše krátkodobého charakteru. Velkým problémem však zůstává, jak se firmy dokážou vyrovnávat s cenami energií.