Popravdě, Jan Souček za to, co se dělo v globále ve veřejnoprávním médiu v roce 2023, úplně nemůže, protože úřadoval jen poslední čtvrtletí, a to byl rád, že je rád. I když… Souček byl dlouholetým ředitelem TS Brno (devět let) a jako člen kolegia GŘ určitě nemalý vliv měl. Nicméně. Za to, co v poslední době opouští brány ČT jako oficiální výstupy včetně této Výroční zprávy (dále jen VZ), už rozhodně může. Viz například tolik medializované Memorandum ČT. Ale tomu se budu věnovat později, až bude venku oficiální finální verze.

K VZ obecně. Toto snad nikdo nemůže přečíst celé. A navíc z toho cokoliv relevantního pro hodnocení čehokoliv vyvodit. Bez znalostí souvislostí a bez televizní praxe zaměstnance ČT (na manažerské pozici) je to jen text s čísly. A jak jsem několikrát uvedl, často zavádějícími čísly. Mám s tím své zkušenosti. Výroční zprávy jsem opatřil komentářem na objednávku předsedů volebního výboru PS Parlamentu ČR (dnes výbor pro mediální záležitosti) i v letech 2013 a 2016.

Ale ti lidé, tedy GŘ ČT a Rada ČT (ti jsou za VZ přímo odpovědní) a především poslanci, kteří pro přijetí či nepřijetí hlasují, by tyto VZ číst měli a měli by výročním zprávám hlavně rozumět. Asi nebude příliš překvapivé, že praxe je jiná. Nikoho z nich asi příliš netrápí, že je to zpráva o hospodaření s našimi penězi, tedy televizními poplatky, které musíme všichni platit. Ve finále jde samozřejmě o zákulisní dohody a nějaká čísla ani argumenty nikoho nezajímají. Čest výjimkám.

Tradičně opatrnický přístup volí dlouholetý auditor České televize Ernst & Young Audit s.r.o. Jeho vyjádření typu „Identifikovat a vyhodnotit rizika významné (materiální) nesprávnosti účetní závěrky způsobené podvodem nebo chybou…“ je nepěkný alibismus. Vše spadá do kategorie VZ „Ostatní informace“. No, chtělo by se populisticky říci: „Zde se tedy auditoři moc nesnažili něco objevovat.“ Ale ze zkušenosti vím (mám za sebou 12 auditů Zpravodajství ČT včetně toho „prémiového“ forenzního z roku 2001), že auditor vždy najde jen to, kam ho auditovaná firma nasměruje, „že tam mám najít to a to“. Auditora si přece platí samotná firma a není to kontrolní orgán. Navíc na straně 17: „Nezávislý auditor ve své zprávě potvrzuje, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz nákladů a výnosů a výsledku hospodaření“. Tedy se ostatními skutečnostmi hodných naší pozornosti nezabývá (např. problematickým nákupem sportovních práv). Zde bych chtěl alespoň připomenout bezpodmínečné schválení kontroly veřejnoprávních médií NKÚ, jak je navrhováno do novely mediálního zákona.

Celou zprávu jsem si prostudoval a našel jsem několik velmi závažných chyb i prapodivností. O jednu takovou se s vámi chci podělit. ČT pořád pláče, jak málo má peněz na cokoliv, a proto za podpory veřejnoprávních militantů a sdružených koaličních politiků pořád dokola opakují mantru o navýšení poplatků, „aby byla zajištěna ta veřejnoprávnost“. Situace v ČT dokonce došla tak daleko, že „heslo navýšené poplatky“ je odpovědí vedoucích a managementu na všechno. Chcete přidat? Nelze, protože nejsou schválené navýšené poplatky. Chcete nový pořad? Nelze, protože nenavýšené poplatky. Atd. A můžou za to ti zlí lidé, kteří nechtějí navýšení poplatku! Také za vyhazovy řadových zaměstnanců můžou ti samí odporní lidé. A ne, není to nadsazené. I já sám čelím atakům, že kvůli mým článkům nemůžou dostat přidáno moji bývalí kolegové, protože jim to řekl jejich nadřízený (VZ: „Průměrná hrubá mzda v ČT v roce 2023 činila 55 254 Kč.“). Tak jsem se trochu podíval na finanční prostředky na výrobu pořadů celé ČT. Této položce rozpočtu se říká Výrobní úkol 2023 (v současné době se připravuje Výrobní úkol na rok 2025). Takže vy, obsedantní veřejnoprávní překrucovači pravdy, podívejte se bedlivě na tato čísla z VZ:

1. Příjem z televizních poplatků v roce 2023 činil 5,72 miliardy Kč

2. Výrobní úkol činil v roce 2023 celkem 2 109 705 tis. Kč

3. Přes půlku prostředků na výrobu pořadů „spolkla“ divize ČT Sportu, tedy přes miliardu Kč jen v externích nákladech na výrobu a vysílací práva!!! Jedná se zde o externí náklady na výrobu pořadů – tedy skutečné peníze. V ČT existují ještě interní peníze, např. na technické kapacity, o kterých se toho v hlavní části VZ moc nedozvíme.

Takže milí veřejnoprávní česko-televizní zaměstnanci a jejich podporovatelé: TADY VIDÍTE, KDE JE ŽÁBA NA PRAMENI A KDE LZE ŠETŘIT NA VAŠE MZDY A NOVÉ POŘADY SKUTEČNĚ VE VELKÉM. Stačí například zrušit nejzkorumpovanější sport planety, fotbal. Na jeho propagaci skutečně není nic veřejnoprávního a nikdy nebylo a nebude! Chce to jen trochu osobní odvahy!

A aby to bylo úplně jasné, po odečtení nákladů na zpravodajství a aktuální publicistiku (cca 460 mil. včetně agenturního zpravodajství), na ostatní části ČT včetně studií v Brně a Ostravě zbude nějakých 650 milionů. Tedy ještě jednou pro větší názornost: Na výrobu všech ostatních kanálů mimo ČT24 a ČT Sport zbývá něco přes jednu čtvrtinu externích peněz z celého výrobního úkolu. Opravdu to nikomu nevadí? Hlavně že si všichni berou do úst při zdůvodňování svých narychlo spíchnutých argumentů pro navyšování poplatků jediný veřejnoprávní klenot, ČT24! Ale jaksi nikomu nevadí, že na sport jde o cca půl miliardy ročně více! Tak zhruba toto jsem řekl poslancům na VMZ. Děkuji touto cestou předsedovi Nacherovi, že mě nechal mluvit výrazně déle přes limit tří minut. Nakonec byla Výroční zpráva o hospodaření České televize 2023 schválena i přes marný odpor jednoho hosta (tedy mě).

A poznámka na závěr. Daleko zajímavější než celá VZ o hospodaření ČT by byl popis některé z afér, které se táhnou historií hospodaření ČT jako výstražná červená nit a na které se managementy ČT snaží roky urputně zapomenout. Například na aféru manželů Zelenkových, známou také jako „kauza Charlie Green“. Dozvěděli bychom se něco o ne/fungování kontrolních mechanismů v ČT a o tom, jak je snadné přijít k milionům korun českých z peněz plátců televizního poplatku pouhým „kliknutím myši“. Tato kauza sice probíhala za fungování několika předešlých generálních ředitelů ČT, ale definitivně byla v součinnosti společně s OSA (pro tuto organizaci by to mělo možná ještě horší dopad než pro ČT) zametena pod koberec až za GŘ Dvořáka. Nicméně nadřízený paní Zelenkové, ředitel výroby ČT, je i v současném managementu veřejnoprávního média.

Další „výraznou stopou v hospodaření veřejnoprávního média je kauza výroby megalomanského projektu „Poslední z Aporveru“. Cituji: „Film ukazuje, že podvod v milionových částkách lze provést i v české kinematografii. Jedná se o nejdražší český film, který nikdo nikdy neviděl (a patrně ani nikdy neuvidí). Stál přes 200 milionů korun a vyšetřuje ho policie.“ (Zdroj: Ctidoma.cz)

Slibuji, že se i v příštím článku budu věnovat minelám, a nebojím se říci i čachrování s daty pořadů, ve snaze zlepšit již tak značně nedůvěryhodný celkový obraz ČT. A do toho StarDance? Vážně?