V březnu 1945 bylo již zcela zřejmé, že Československo bude v drtivé většině osvobozeno Rudou armádou. Podobně jako Polsko, Maďarsko, Rakousko… Američtí stratégové zcela jednoznačně vyhodnotili, že vstup Rudé armády do Prahy bude mít zásadní vliv na poválečný vývoj v Evropě. Československo mělo, jako jeden z mála států v Evropě, zcela zachovalý průmysl…  Bylo proto nutno rychle jednat. Vzlétly letecké svazy…

Pražané ještě nezapomněli na nepovedený americký únorový nálet na Prahu se stovkami mrtvých, s tisíci zraněných... Únorový nálet se nepovedl, bylo mnoho výmluv, smrádek nad tím náletem  zůstal dodnes. A tak i přes blížící se konec války, se stala Praha 25.března 1945 terčem dalších amerických náletů, Podobně jako v únoru i ten den umíraly stovky nevinných. Praha musela opět sčítat své padlé. Cílem tohoto březnového náletu se staly především průmyslové oblasti Prahy, vysoce ceněné zbrojovky.  Náletem trvajícím přes hodinu, byly postiženy zejména Vysočany, Libeň, ale i Kbely, Letňany, Čakovice… Náletu na Vysočanskou oblast se zúčastnilo 300 letounů, dokonce na samotnou libeňskou část ČKD bylo svrženo 108 těžkých tříštivých bomb ve váze 500 kg.

Obětí na lidských životech dle matrik bylo celkem 369, dalších 416 osob bylo zraněno. Sto budov bylo srovnáno se zemí, dalších 1200 poškozeno. Cíl náletů byl jasný, měl být zničen československý průmysl, aby nepadl „Rusům do rukou.“ Pražské průmyslové objekty nebyly jediné, které byly před koncem války Američany zničeny. Příkladem jsou Kralupy nad Vltavou, její rafinérie. Zničena byla také plzeňská Škodovka, ta dokonce až 25.dubna 1945! Ano, dokonce jen týden před vstupem americké armády do již svobodné Plzně. V té době již pospíchaly po silnicích proudy německých vojáků do amerického zajetí… Přesto letouny vzlétly a zničily tuto pýchu československého průmyslu. I zde, vedle materiálních škod, byly stovky mrtvých, raněných…

Dnes, v době stále zhoršující se ideologické války, se tyto události nerady připomínají. Historici nedostávají od politiků patřičné zadání a samotní politici raději taktně mlčí. Hledají nepřítele, který mnohdy ani není... Bubnují sankce, vyvolávají ducha studené války. Probíhá ideologická masáž. Ale i tak, vyvolávají americké nálety na sklonku války velké otazníky. Proč, až do té doby továrny, nerušeně vyrábějící válečnou produkci, se náhle staly cílem náletů? Co se stalo, rozhodla Jalta, či strach ze Stalina? Tyto nálety několik týdnů před koncem války byly nejspíše zcela účelové. Ten otazník je zde stále. Československo připadlo do sféry vlivu SSSR. A v tom je nejspíše ta účelovost.