Richard Novák: Dá brněnský magistrát stopku kritizovanému sociálnímu experimentu?

13.05.2019 11:23 | Zprávy

Brněnští zastupitelé budou zítra rozhodovat o případném prodloužení sociálního experimentu Rapid Re-Housing. Tento pokusný projekt realizovala minulá koalice (ANO 2011, KDU-ČSL, TOP09, Zelení, Piráti a Žít Brno) původně s 50 rodinami.

Richard Novák: Dá brněnský magistrát stopku kritizovanému sociálnímu experimentu?
Foto: brno.cz
Popisek: Brněnský magistrát

Jeho cílem mělo být obsadit volné městské byty lidmi, kteří by jinak na přidělení obecního bytu neměli nárok. A to ať už z důvodu existence dluhu na předchozím nájemném nebo nesplňovali celou řadu jiných podmínek. Díky většině v Zastupitelstvu pak v minulém období koalice projekt prosadila a realizovala.

Extrémní náklady, dluhy a nepokoje

Slušní lidé jako jediní od začátku vyčítají extrémní náklady s tím spojené, kolik peněz šlo pro potřebné lidi a kolik peněz obdržel aparát neziskových organizací, které za projektem stojí.

Kolik vlastně projekt stál, to nikdo neví. Částky, které měla radnice a politici za Žít Brno v projektu rozpustit se pohybují mezi minimálně 10 000 000 Kč při spodní hranici a někteří uvádějí i desetinásobek této sumy po započtení všech nákladů. Problematické také je, že projekt realizovali lidé úzce napojení na tehdejší vedení města sdružení ve tzv. Platformě pro sociální bydlení.

V současné době je zřejmé, že se projektu nepodařilo naplnit hlavní cíl – naučit určitou skupinu lidí platit nájem za byt, kde bydlí. V posledních týdnech se objevili informace o existenci zvláštního fondu, ze kterého byly placeny dluhy osob zapojených v projektu a uměle tak zlepšovány jeho výsledky.

Místopředseda Slušných lidí, právník Richard Novák poukazuje v této souvislosti na skutečnost, že je zde možné podezření, že prostředky nebyly použity za účelem, pro které byly poskytnuty a také jaký efekt dosud celý projekt měl. Dle jeho názoru se odhlasováním takového projektu mohou dopustit současní zastupitelé i porušení povinnosti při správě cizího majetku. Není totiž jasné, zda pod nálepkou pomoci sociálně slabším se neskrývá zcela jiný záměr.

K tomu se vyjadřuje i předseda Slušných lidí Zdeněk Pernica, který se ptá, jak budou hlasovat především zástupci Pirátů a KDU-ČSL, kteří projekt v minulé koalici velmi vehementně podporovali. Nejsou pro Brňáky neznámé osobní vazby mezi některými politiky, např. mezi Hollanem a jednou vlivnou členkou lidovců , se kterou žije v jedné domácnosti a rovněž není tajemstvím, že Hollan nyní na Magistrátu města Brna pracuje pro Piráty.

Slušní lidé situaci monitorují a zveřejní výsledky hlasování, které se má odehrát v úterý 14. května 2019 na Zastupitelstvu města Brna, kdy Matěj Hollan již oznámil, že pořádá zde demonstraci na podporu těchto záměrů.

Advokát Richard Novák, místopředseda Slušných lidí, k tomu dodává, že takové jednání pana Hollana je možné hodnotit v několika rovinách, mohlo by se jednat o střet zájmů, i o možné vydírání a ovlivňování zastupitelů, kteří se nakonec i sami mohou dostat do problému s trestním zákonem svým rozhodnutím o našem majetku. Tzv. demonstrace není nic jiného než možný nátlak a sociálně slabé používá jako rukojmí.

Slušní lidé si váží všech a chtějí pomoci i sociálně slabým, což už několikráte dokázali.

JUDr. Richard Novák

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O skutečných zákonech

13:57 Petr Hampl: O skutečných zákonech

Druhý pohled Petra Hampla