Zdůraznil, že bohužel znalost o povstání je příliš málo diskutována a přestože zločiny, kterých se Němci dopustili nemohou být dodatečně po tolika desetiletí napraveny nesmí být zapomenuty. Proto obdobně jako v Berlíně byl vybudován mohutný památník holocaustu, bylo by patřičné zde vybudovat obdobný objekt německo -polského smíření. Splnil by tak nejen dlouholetý požadavek polských politiků, ale naplnila by se již odpovídající iniciativa poslanců Bundestagu napříč politickým spektrem mimo Alternativy pro Německo.

Maas ocenil boj Poláků proti nacistické porobě a prohlásil, že němečtí okupanti jim sice vzali skoro všechno , ale nikoliv jejich vůli po svobodě. „Varšavu byla sice zničena, ale nebyla rozbita“ prohlásil představitel zahraničního úřadu největší země Evropské unie. Vyzdvihl, že tamní Armija Krajowa – domácí armáda – povstala v srpnu proti okupační přesile nacistů a 63 dnů jim hrdinně odolávala. Během bojů obětovalo 200 tisíc polských vojáků a civilistů své životy za svobodu země a půl milionu obyvatel včetně žen a dětí bylo deportováno do německých likvidačních táborů.

Na vzpomínkové bohoslužbě ve varšavském okrese Wola, kde jednotky SS zavraždily padesát tisíc civilistů krátce po zahájení povstání, si Maas připomněl německou odpovědnost za „hrůzu“ ve Varšavě a mnoha dalších polských městech a vesnicích. "Zločiny spáchané Němci před 75 lety a v německém jménu tomuto městu a jeho obyvatel jsou těžko vyjádřit," řekl Maas. Ve Wole se němečtí okupanti dopustili „zvláště krutého masakru nevinných lidí“ řekl Maas, když spolu se svým polským kolegou Czaputowiczem zde pokládali věnec.

Bez ohledu na dnešní neshody mezi vládami v Berlíně a Varšavě Maas zdůraznil, že Polsko je dnes „svobodnou, svrchovanou a nenahraditelnou zemí uprostřed Evropy“. Bez Polska by byla Evropa „amputována“, zdůraznil. Rozdíly v názorech, jako je různá chápání suverenity, by neměly oddělit Německo a Polsko. Zároveň požadoval „ochotu ke kompromisům v zájmu. Evropy“.

Maas navštívil již po páté Polsko na pozvání svého polského protějšku Jaceka Czaputowicze. "Hodně se mě to dotýká, že jsem tady dnes, vím, že to není jen tak dané," řekl. To, že německý ministr zahraničí se účastnil přímo ve Varšavě pamětních obřadů, je v zemi vnímán a oceňován vysoce jeho polským protějškem. „Je to svědectví vyspělosti politických vztahů, že lze řešit i obtížné historické záležitosti,“ prohlásil Czaputowicz. To v době, kdy poslanci polského parlamentu požadují obnovu jednání o reparačních požadavcích v miliardových dolarových částkách zejména právě především za zničení Varšavy.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele