Sedmašedesátiletý Marx již 21. května nabídl papeži Františkovi svou rezignaci v dopise kvůli skandálu se zneužíváním v katolické církvi. Podle dopisu by měl František rozhodnout o "jeho dalším využití" a žádost vyvolala v katolické církvi značný rozruch. Zřeknutím vysokého úřadu by snad mohlo být dáno osobní znamení pro nové začátky, pro nový chod církve, řekl Marx. "V podstatě jde o to, abych nesl spoluodpovědnost za katastrofu sexuálního zneužívání církevními představiteli v posledních desetiletích," napsal Marx papeži. Vyšetřování a znalecké posudky za posledních deset let podle něj důsledně ukázaly, že došlo k "mnoha osobním selháním a administrativním chybám", ale také k "institucionálnímu nebo systémovému selhání". Marxovi se za jeho krok dostalo uznání od mnoha představitelů katolické církve.

Rychlá reakce Říma na žádost kardinála Marxe o rezignaci vyvolala v mnichovské a freisingské arcidiecézi překvapení. Marx pravděpodobně co nejdříve vydá aktuální prohlášení, uvedl jeho mluvčí, kdy a jak přesně, však zatím není jasné. Kanonický právník Thomas Schüller považuje zamítnutí žádosti o rezignaci za výzvu k reformě. „Před strukturálním hříchem a vinou sexuálního zneužívání nemůžeme utéct, ale musíme mu čelit společně. Musíme zahájit reformy, což znamená dát maso na gril," řekl ředitel Institutu kanonického práva na univerzitě v Münsteru. Kardinál Marx tak zůstává arcibiskupem a významným papežovým společníkem, pokračoval Schüller. Nyní bude ve funkci hříšníka se svými chybami jako trevírský biskup a arcibiskup z -Freisingu při řešení případů sexuálního zneužívání. "Může to být bolestivé, ale papež Marxe na této procházce nešetří."

Reformátoři v katolické církvi doufali také v reakci kontroverzního kolínského kardinála 64letého Maria Woelkiho poté, co kardinál Marx požádal o jeho rezignaci. Zdá se však, že je spíše odhodlán si svůj úřad udržet i po této žádosti o rezignaci zřejmě rozhodnut pokračovat. "V naší arcidiecézi jako biskup udělám vše, co je v mých silách, abychom v přehodnocování pokračovali a abychom já i my dostáli Ježíšovu poslání chránit slabé a předcházet zneužívání. Vynaložím na to všechny své síly," ujistil Woelki ve zprávě pro kolínský katedrální rozhlas. Když nabídl Marx papeži svou rezignaci Woelki by měl podle svých kritiků k takovému kroku mnohem více důvodů. Vztahy mezi konzervativním kardinálem a většinou věřících v jeho diecézi jsou považovány za narušené, v posledních měsících došlo k vlně odchodů z církve. Ten však ve svém prohlášení nenechává nikoho na pochybách, že se v čele největší německé diecéze vidí i nadále.

"Ze všech sil chci pracovat na tom, aby přehodnocování pokračovalo. A já chci prosadit změnu." Nezmiňuje se přitom o reformním procesu německých katolíků, o synodální cestě. Marx a předseda Německé biskupské konference Georg Bätzing již dříve zdůraznili, že pro katolickou církev jsou zásadní reformy, Woelki je však spolu s regensburským biskupem Rudolfem Voderholzerem považován za nejvýraznějšího kritika reformního procesu a místo toho poukazuje na celosvětovou biskupskou synodu, kterou papež vyhlásil. "Tato debata je také správně umístěna tam, protože jsme univerzální církev." a Woelki v minulosti několikrát varoval, že synodální cesta německých katolíků může vést k odštěpení od univerzální církve.

Podle posudku kanonického právníka Thomase Schüllera je Woelki ve svém úřadě však již neudržitelný, protože "čas na suverénní rezignaci bez větší ztráty tváře už propásl". V neposlední řadě proto papež František nařídil, aby Woelkiho diecézi prověřili dva apoštolští vizitátoři a po návštěvě Kolína nad Rýnem připravili zprávu. Po jejím přečtení "může papež zcela svobodně rozhodnout o budoucnosti arcibiskupa Woelkiho", vysvětlil Schüller. Mezi možnými variantami je podle něj i setrvání kardinála Woelkiho ve funkci. Ale vzhledem k dramatické situaci v arcidiecézi si nemyslím, že by mohl zůstat ve funkci, řekl Schüller.

Papež však musí vždy hledět na to, jak upravuje nástupnictví. Podle pruského konkordátu - dodnes platné dohody mezi Pruskem a Vatikánem z roku 1929 - se plánuje volba kolínské katedrální kapituly. V této katedrální kapitule však seděla většina Woelkiho věrných vazalů, uvedl Schüller. „Tato katedrální kapitula neposkytuje žádnou záruku pro reformy a pro zvolení nového arcibiskupa, který by byl reformně orientovaný“ uzavírá svou úvahu veřejnoprávní stanice ARD ve svém hlavním politickém pořadu Tagesschau.

Sdělovací prostředky věnují dnes rozhodnutí papeže Františka mimořádnou pozornost a zdůrazňují, že hlava církve podporuje reformní síly v Německu a odsuzuje "pštrosí politiku", která nemůže vést k vyvedení z krize."RHEIN-ZEITUG z Koblenze analyzuje, že papež nechce ztratit svého významného spolubojovníka v otázce reforem - to je nyní jasné. Dodatečně tak posílil hybnou sílu synodální cesty. O to napínavější bude nyní otázka, jak se papež František vypořádá s kolínským kardinálem Woelkim, brzdou reforem."List LUDWIGSBURGER KREISZEITUNG naopak papežovo rozhodnutí kritizuje že hlava katolické církve měla možnost dát znamení tím, že Marxově žádosti vyhověla. Znamení nejen pro věřící, ale i pro církevní představitele. Tím by zvýšil tlak i na kolínského kardinála Woelkiho, který se stal symbolem odstupu duchovních od věřících." BADISCHE TAGBLATT lituje, že František nekomentuje postižené. Žádá se po nás reforma, a proto církev musí přijmout krizi.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele