Vystřídaly tak dosavadní centristickou Křesťansko lidovou stranu CVP(25), avšak zřejmě ji nenahradí ve vládě která na základě sytému porozumění stabilně vládne již šest desetiletí. K poslední výměně došlo , kdy vstup do vlády ji byl umožněn teprve poté když dvakrát za sebou si udržela ve volbách požadovanou pozici. Druhou nejsilnější stranou jsou sociální demokraté SP(39) a na třetím liberální FDP(29). Na příklad ve srovnání s Německem, kde Zelení podle posledních čísel průzkumu jsou na druhém místě a mají v současné době téměř desetiprocentní větší podporu než doposud druhá sociální demokracie SPD a v Rakousku jsou pretedenty na vstup do vládní koalice, ve Švýcarsku na prvý pohled jde jen o nepatrné rozdíly. Historicky je to však zde zatím největší posun směrem doleva v poválečných dějinách.

Političtí pozorovatelé, který tento vývoj předvídali vycházeli ze situace, kdy v poslední parlamentní volbách v roce 2015 dominoval problém s asylanty a uprchlíky. Toho zneužívala především pravicově konzervativní SVP se známým plakátem, kdy bílí beránci vytlačují z helvetské konfederace černé ovce. Nyní dominovala jako hlavní předvolební témata globální ohřívání země kdy proti změně klimatu mobilizovali zelení především mladé lidi. Těsně před volbami zapůsobil tzv. Grétin efekt, kdy mladá švédská ekoložka zmobilizovala nejen své stoupence k celosvětově rozvinutým demonstracím, ale dostala se až před Valné shromáždění OSN.Ve Švýcarsku, která je alpskou zemí se rozvinula diskuse, že změna klimatu je pro ní ohrožením, které by ji mohlo připravit nejen o vyhledávané krásy zasněžených velehor, ale i hospodářsky poškodit. Předsedkyně strany Zelených Regula Rytzová v první povolebním interiew ponechala otevřené, zdali bude její strana požadovat místo ve vládě – spolkové radě, jak vyplývá z  vůle voličů. Především však žádá svolání vrcholové setkání o klimatu za účastu politických stran a vědců s cílem co nejrychleji přimout  konkretní opatření aby se omezilo globální oteplování ovzduší.

Letos bylo registrováno 5,4 milionu voličů z nichž pouhá polovina zvolila na 200 poslanců Národní rady a 46  členů Stavovské rady zastupující kantony. Nízká účast ve volbách je zde zvykem, protože ve Švýcarsku v rámci přímé demokracie jsou zákony občany schvalovány referendem.Po definitivním vyhlášení výsledků voleb bude detailně rozhodnuto kdo místa v sedmičlenné vládě a stavovské radě obsadí.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele