Někteří do ní vstupují nenápadně, jako možná předseda ústavního soudu Pavel Rychetský (1), jiní přímo. Mezi ty druhé patří generál Petr Pavel. Již se v médiích objevily důkazy, že Petr Pavel podal přihlášku do KSČ v roce 1983 jako syn vysokého důstojníka Československé lidové armády a chystal se na kariéru vojenského rozvědčíka. (2) Tento kandidát pak veřejně vysvětluje, že byl údajně naivní, a navíc „nikomu neublížil“.

Generála Pavla nikdo neobviňuje, že někomu ublížil, a teze tzv. historiků o tom, že KSČ byla po celé své období existence zločineckou stranou, je přinejmenším přepálená. Kdyby Pavel v KSČ zůstal, kdo by mu kandidaturu na prezidenta za KSČM asi tak zakázal? Vždyť si pamatujeme, jak za KSČM kandidovala paní Bobošíková…

Problém kandidatury Pavla není v jeho členství v KSČ (tam byl Miloš Zeman kdysi také), ale v tom, jak s těmito fakty zachází. Účelově, úmyslně, poplatně a přiznejme si až nestoudně. Do KSČ vstoupil z naivity? A tomu někdo má věřit? Nikoliv, to z nás všech Pavel dělá hlupáky a ze sebe chudinku a „oběť“ propagandy. Jenomže obětí nebyl a není, ale tento vyumělkovaný statut hodlá mediálně prodat jako de facto neúmyslné konání. Co už může být směšnější.

Možná, že díky penězům a značné propagandě se Petr Pavel stane prezidentem, ostatně Československo mělo v minulosti více než dost kreatur, které tento úřad také zastávaly. My občané to přežijeme a Evropská unie mu bude jako „oddanému vojákovi NATO“ tleskat. Jak již víme, pokud něčemu EU tleská, obvykle to bývá malér. Tak to bude další do počtu. Světlo v tunelu v EU stejně už dlouho nesvítí, jak jsme si mnozí všimli.

Zdroje:
(1) ZDE
(2) ZDE