Na základě skutečnosti, že:

- Ukrajina vede legitimní obrannou válku, v níž je ohroženo její přežití jako nezávislého státu

- Rusko se snaží ochránit své bezpečnostní zájmy ohrožené rozšiřováním Severoatlantické aliance

- Ukrajina má nezadatelné právo bránit svou suverenitu, územní celistvost a státní nezávislost i na bezpečnostní záruky zakotvené v mezinárodních smlouvách

- Ani Ukrajina ani Rusko nemohou vojensky dosáhnout politických cílů, za které bojují

- Zvyšuje se riziko eskalace konfliktu, který může vést až ke skutečnému nebezpečí jaderné války mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem

- Čím déle bude válka pokračovat, tím více si vyžádá lidských obětí a materiálních škod a tím těžší bude dosáhnout trvalého a spravedlivého míru

 

Konstatujeme, že je v zájmu jak Ukrajiny, tak i Ruska a celého mezinárodního společenství usilovat co nejdříve o příměří, které by otevřelo cestu k mírovým jednáním.

 

Základním předpokladem pro zahájení úspěšného mírového procesu je nutnost, aby se obě znepřátelené strany vzdaly všech podmínek, které nelze splnit před začátkem jednání. Z ruské strany je to především podmínka uznání Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti za území Ruské federace. Z ukrajinské strany je to podmínka stažení ruských jednotek z okupovaného ukrajinského území, vydání válečných zločinců a logicky se také vyžaduje zrušení dekretu o zákazu vyjednávání s Ruskem.

 

Jednání naváže na principy, které byly oběma stranami již dohodnuté a parafované v dohodě z března 2022 dosažené v tureckém Istanbulu, a zahrnují neutralitu země a rozhodnutí o sebeurčení nyní okupovaných území formou referend.

Mírový proces by se skládal ze tří fází:

I. Fáze – příměří
Po dohodě s oběma bojujícími stranami přijme Rada bezpečnosti OSN v souladu s čl. 24 odst. 1 Charty OSN rezoluci, v níž bude určen harmonogram závazného příměří a diplomatických jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině a obnovit mír. Strany konfliktu ukončí všechny nepřátelské akce v den, který určí Rada bezpečnosti OSN. Od tohoto data bude platit příměří bez výjimek a omezení. Od tohoto dne se nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně a střelivo a Rusko také přestane dodávat zbraně a střelivo svým ozbrojeným silám na okupovaných územích. Všechny neregulérní zahraniční síly, vojenští poradci a zpravodajský personál obou bojujících stran se do deseti dnů od začátku příměří stáhnou z ukrajinského území. Rada bezpečnosti OSN může rozhodnout nasadit mírové síly OSN v souladu s kapitolou VII Charty OSN, jejímž úkolem bude dodržovat a prosazovat příměří a bezpečnostní a vojenská opatření dohodnuté mezi stranami konfliktu.

II. fáze – Mírová jednání

Mírová jednání budou zahájena do 15 dnů od začátku příměří. Vláda Slovenské republiky nabízí Bratislavu jako místo pro mírová jednání pod záštitou předsedy vlády Slovenské republiky Roberta Fica jako zprostředkovatele těchto rozhovorů. Současně nabízí území Slovenské republiky, které je křižovatkou západního a východního křesťanství, jako neutrální půdu pro setkání papeže Františka a patriarchy Moskvy a celé Rusy Kirilla I.

Očekává se, že obě strany konfliktu potvrdí své odhodlání jednat s pevným záměrem ukončit válku a snažit se o trvalé mírové vypořádání všech dotčených sporných otázek. Toto vypořádání by se mělo skládat z následujících bodů:

1. Strany konfliktů se zavazují:

 

a) že se v budoucnosti nebudou navzájem považovat za protivníky a vrátí se k zásadám rovnocenné a nedělitelné bezpečnosti

 

b) že se vzdají hrozeb silou a používání síly

 

c) že nepřijmou žádná přípravná opatření k vedení války proti druhé straně

 

d) že prokáží transparentnost ve svém vojenském plánování a vojenských cvičeních a větší předvídatelnost ve svých vojenských a politických akcích

 

e) že přijmou rozmístění mírových sil OSN na ukrajinském území v zóně 50 kilometrů od hranic Ruské federace, včetně regionů Luhanska, Doněcku, Zaporožska a Chersonska v rámci jejich administrativních hranic

f) že vyřeší všechny spory bez použití síly

2.Rusko se zaváže:

a) že stáhne své ozbrojené síly z území Ukrajiny na hranici z 23. února 2022

b) že stáhne své ozbrojené síly na svém území do vzdálenosti nejméně 50 km od ukrajinské hranice

3. Ukrajina se zaváže:

a) že stáhne své ozbrojené síly ze zóny nejméně 50 km od ruských hranic, včetně oblastí Luhanska, Doněcka, Záporožska a Chersonska.

b) že vyhlásí neutralitu jako trvalý status státu a nevstoupí do žádné vojenské aliance včetně NATO

c) že se vzdá vývoje, vlastnictví a rozmístění zbraní hromadného ničení na svém území

d) že odstraní, ukončí a v budoucnu nedovolí trvalé nebo dočasné rozmístění vojenské a zpravodajské infrastruktury cizí moci, včetně ozbrojených sil jiných států

e) že na svém území nedovolí cvičení a manévry zahraničních ozbrojených sil

4. Záruka svrchovanosti a postavení sporných regionů

a) Suverenita, územní celistvost a státní nezávislost Ukrajiny bude zaručena mezinárodní smlouvou uzavřenou s dohodnutými ručitelskými státy

b) Záruky by se nevztahovaly na Krym a regiony Luhanska, Doněcka, Zaporoží a Chersonu v rámci jejich bývalých administrativních hranic.

c) Otázky týkající se Krymu a Sevastopolu budou vyřešené bilaterálními diplomatickými jednáními do 15 let a bez použití vojenské síly.

d) Budoucí status regionů Luhanska, Doněcka, Záporoží a Chersonska bude vyřešen do dvou let od vstupu mírové smlouvy v platnost, a to referendem pod patronátem OBSE a OSN. Všichni občané Ukrajiny, kteří měli k 31. prosinci 2021 trvalé bydliště v těchto regionech, se budou moci zúčastnit referenda. Rusko umožní uprchlíkům návrat do vlasti.

e) Obě strany konfliktu se zaváží uznat výsledky referenda a do konce roku, ve kterém by se referendum konalo, je promítne do své národní legislativy. Pro občany regionů, kteří se rozhodnou zůstat na Ukrajině, zahrne ukrajinská vláda jejich menšinová práva podle evropských standardů do své ústavy, a to do konce roku, v němž se referendum konalo (v souladu s dohodou Minsk II).

(f) Smlouva vstoupí v platnost, pokud obě smluvní strany a dohodnuté ručitelské státy smlouvu podepíší a schválí parlamenty příslušných zemí a pokud Ukrajina zakotví svůj status trvale neutrálního a nezávislého státu do své ústavy.

III. fáze – Nové evropské bezpečnostní a mírové uspořádání

Jsme přesvědčeni, že svoboda, bezpečnost a mír z dlouhodobého hlediska může nejen Ukrajině, ale celé Evropě zaručit jen nové bezpečnostní a mírové uspořádání, v němž budou mít místo všechny evropské země, včetně Ukrajiny a Ruska. Tato nová bezpečnostní architektura by zajistila, aby se už nikdy neopakovalo porušení mezinárodního práva jakýmkoliv smluvním státem, včetně stálých členů Rady bezpečnosti OSN a aby strategická poloha Ukrajiny, nebyla již nikdy více předmětem geopolitického soupeření mezi USA a Ruskem.

Způsob, jak toho lze dosáhnout, je svolání mezinárodní konference ve formátu KBSE, která by vycházela ze závěrů Pařížské charty pro Novou Evropu. Tato historická smlouva, která byla sjednána ihned po skončení studené války, byla postavená na filozofii, že bezpečnost je nedělitelná a není možné posilovat bezpečnost jedněch na úkor druhých. Tento velký pokrok ve vývoji mezinárodních vztahů však byl po rozhodnutí rozšířit NATO opuštěn a zapomenut. Navrhujeme vrátit se k této všestranně prospěšné politice a dále ji rozvíjet s přihlédnutím k současnému bezpečnostnímu a strategickému rámci. Navrhujeme svolat tuto mezinárodní konferenci do jednoho roku poté co mírová smlouva vstoupí v platnost.

Za iniciativu Zjednotení za mier Za iniciativu Mír a spravedlnost
Eduard Chmelár
Iveta Kompišová
Gabriela Rothmayerová

 

Za iniciativu Mír a spravedlnost

Matěj Stropnický

Václav Hořejší

Jan Kavan
V Bratislavě a Praze, březen 2024