Důsledkem divokého vstupu do demokracie, která se mi jeví někdy až odporná, takovou jsem si opravdu u morového sloupu v Olomouci v 89. nechtěl vyzvonit, je někdy až bezuzdné chování některých občanů. Měl jsem zato, že zase začneme od Masaryka. Místo toho se začala republika rozkrádat. A v rámci vyhlašované svobody, když si nikdo nevzpomněl na nesmírně důležité slovo odpovědnost, se začaly dít věci.

Situaci nepříliš dávno náramně vylepšil Ústavní soud, když vydal usnesení, nad nímž jsem užasl. Že prý pokud je někdo veřejným činitelem že se mu může třeba i sprostě nadávat. Tím řada prasat dostala vestu a začala se chovat podle toho.
Za těchto okolností, když je pandemie, jste ve svém dnešním článku Čeští popírači pandemie nevěří rouškám ani úmrtím ZDE znehodnotila rozhodnutí vlády. Když obšírně pouštíte do světa často i bláboly těch, kteří, když nejsou schopni vyjít s něčím pozitivním, se živí jen negací. K čemu myslíte, že je nám, občanům, dobré, že se dovíme o tom, čím se pár bláznů snaží zviditelnit. Nu a Vy těmto chudákům s tituly i bez titulů děláte tlampač. Víte, důležitost věcí se může posuzovat také tak, že se položí otázka, co by se strašného stalo, kdyby se o tom problému vůbec nemluvilo.

A tak si dovolím otázku a ptám se Vás, co strašného by se stalo, kdybyste nedělala tlampač odpůrcům vládních nařízení. Myslím, že byste naopak těm vládním opatřením pomohla do života. Což, jak se také domnívám, by mělo být samozřejmé v počínání odpovědného občana.