Loňské výsledky penzijních fondů lze označit za špatné vzhledem k inflaci ve výši 2,1 procenta. Žádný z penzijních fondů totiž nedokázal inflaci porazit. Je tedy na místě položit si otázku, zda je spoření na stáří prostřednictvím penzijních fondů to pravé ořechové. Bez státních příspěvků a dalších forem podpory by odpověď byla jednoznačná. V případě započtení všech benefitů, které se kolem penzijních fondů vytvořily, je odpověď složitější a vychází z individuálních preferencí lidí ohledně míry rizika, výnosů a likvidity.

„V loňském roce některé penzijní fondy zaznamenaly ztráty kolem 10 procent. Lidem se tak mohlo stát, že do svého penzijního fondu celý rok posílali peníze, aby na konci roku zjistili, že se jejich naspořená částka zmenšila,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Penzijní fondy své ztráty či zanedbatelné výnosy obhajují nízkými úrokovými sazbami. Tato argumentace rozsvěcí malé světlo na konci tunelu, protože Česká národní banka úrokové sazby postupně zvyšuje. Je však třeba brát v úvahu, že penzijní fondy investují i mimo Českou republiku, kde se úrokové sazby povětšinou pohybují na velmi nízkých úrovních. Lze tedy očekávat, že letošní rok bude pro penzijní fondy trochu úspěšnější než ten loňský. Inflaci však zřejmě žádný penzijní fond opět neporazí.