Ministerstvo vnitra nedávno představilo svůj balíček změn, které by měly upravit volební pravidla. Má se jednat „pouze“ o určité administrativní úpravy, čímž se má zabránit sáhodlouhým politickým diskusím a sporům, které by bylo lze jednoznačně očekávat v případě, že by se navrhované reformy týkaly samotné podstaty a podoby volebního systému. To ale neznamená, že navrhované procesní změny jsou naprosto bezproblémové a pozitivní. Česká volební legislativa by si totiž zasloužila i hlubší meritorní „materiální“ reformu.

Korespondenční hlasování a strojové sčítání je víc než sporné

Navrhované změny se mají týkat v první řadě termínu, ve kterém volby v naší zemi tradičně probíhají. Kromě toho zavádějí korespondenční hlasování ze zahraničí či tzv. strojové sčítání hlasů. Některé z těchto novinek by měly být aplikovány již při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021, pokud tedy proběhnou v řádném termínu. V plném rozsahu by měly být do praxe zavedeny po roce 2022. Problém je už v samotném odůvodnění návrhu od ministra vnitra Jana Hamáčka, který říká: „Je to výkop do debaty, ale už v podobě zákona. Cílem je volby zefektivnit, udělat je i příjemnější, jednodušší“. Jde ovšem samo o sobě o tvrzení velmi diskutabilní. Je totiž sporné už v tom ohledu, zda předkládaný návrh akt voleb pro občany skutečně zpříjemňuje a zjednodušuje, ale také i v tom, zda má být ona „jednoduchost“ voleb jejich nejvyšší hodnotou. Má se tak snad stát namísto jejich konformity s ústavou, zásadami volebního práva či snahou o umožnění realizace hlasování co nejširšímu okruhu občanů?

Od 7 do 22 hodin

Na mysl se vkrádá otázka, zda stojí za to pokoušet se o realizaci takových „revolučních“ řešení, která by mohla být – jen velmi hypoteticky a nejistě – přínosná. Má k tomu dojít na úkor zničení dosavadního a docela uspokojivého stavu, nebo je třeba se spíše snažit o jeho účelnou rekonstrukci? Ve všech typech voleb by se tedy nově mělo volit pouze v jednom dni, konkrétně v pátek, a to od 7 do 22 hodin. Oproti nynějšímu systému by se tak čistý čas „otevírací doby“ volebních místnosti prodloužil o hodinu, tj. ze čtrnácti na patnáct hodin. Je ovšem nanejvýš nepravděpodobné, že by uvedené opatření mohlo odpovídajícím způsobem nahradit výpadek druhého volebního dne, kterým je sobota.

Hlasovalo by se už v pondělí a ve středu

Volby by ovšem nebyly úplně jednodenní, protože návrh obsahuje i ustanovení o možnosti tzv. předčasného hlasování, které by mělo určitým způsobem nahradit výpadek dosavadního druhého dne voleb. Touto náhradou by měla být možnost hlasovat v pondělí a ve středu před „volebním“ pátkem, kdy by byly na obecních úřadech vyhrazené dvě hodiny, během nichž by zájemci mohli přijít vhodit volební lístky předem do zvláštní volební schránky. Už tato relativizace naznačuje jisté pochybnosti předkladatele ohledně vhodnosti a správnosti redukce doby trvání voleb na jediný den. Navíc pak vyvolává některé další pochybnosti a otázky: