Nejčastěji se v nich uvádí čtyři základní důvody: personálního charakteru, chybného hodnotového zaměření, účasti na vládě s ANO a kopírování trendu v zahraničí. Obzvlášť talentování politici hovoří i o páté příčině: chybné komunikaci s veřejností, čímž míní své úspěchy, které jí zůstaly utajeny.

Problém je, že jak ČSSD, tak i KSČM si na levicové strany už dlouho jen hrály a volič to vycítil. Jako cíl byl voličům prodáván „Kapitalismus s lidskou tváří“, což v praxi znamenalo občas (částečně) ulevit tomu či onomu a občas přihodit peníze tomu, či onomu, ale na základních principech kapitalismu nic neměnit. Po té co volby vyhrál Andrej Babiš, nastupující celosvětová konjunktura mu umožnila postupně zvyšovat platy vojákům, policii, hasičům, lékařům, sestřičkám i dalším pracovníkům ve státní správě a zvýšit důchody, plnohodnotně tak nahradil tzv. levici s jejím kapitalismus s lidskou tváří. ČSSD a KSČM tím odkázal do politického důchodu, jako přebytečné a nepotřebné strany, využitelné jen v případech krajní nouze.

A co říci na závěr? Moje speciální poděkování si vysloužili Vojtěch Filip a Jan Hamáček za to, že při jednání o vládě je vůbec nezajímali voliči, ale jen „handl“, kolik postů za svoji podporu dostanou. Případ Poche zřejmě byla ona pověstná poslední kapka, při níž pohár nespokojenosti voličů přetekl a obě strany poslali na smetiště dějin. Doufejme, že alespoň do té doby, než na jejich místě vznikne skutečně levicová strana, která bude zastupovat zájmy neustále chudnoucích vrstev společnosti. Se vzácnými čtenáři se jistě shodneme na tom, že není spravedlivý systém ten, v němž jen 1% společnosti bohatne a zbytek (99%) více či méně chudne! Levicoví voliči už dlouho čekají na autentickou levicovou stranu, která nebude jen tvrdost kapitalismu změkčovat, ale rozřeší základní rozpor kapitalismu spočívající ve velké majetkové nerovnosti mezi bohatými a chudými. Jejím budoucím teoretikům a zakladatelům držím palce.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.