Na pozadí souběžných teroristických útoků v Evropě, při nichž umírají lidé, to vzbuzuje obavu o určitou soudnost lidí, kteří nám v EU či z Ameriky vládnou.

Kyjevský novinář Jurij Butusov podle obozrevatel.com na svém Facebooku srovnal smrt ruského velvyslance rukou tureckého teroristy s vraždou náčelníka kanceláře konzulátu SSSR ve Lvově (v té době Polsko) v roce 1933. Tehdy mladý student a ukrajinský nacionalista Nikolaj Lemik zavraždil sovětského diplomata Andreje Majlova. Novinář Butusov tím vlastně říká, že současné Rusko se dočkalo, jako tenkrát, odvety. Pokud se Rusko dnes dočkalo odplaty, za co vlastně? Za to, že vede boj s teroristy, kteří chtějí zničit jinak myslící lidi na celém světě? Turecký dvaadvacetiletý zabiják Mevlut Mert Altintas vykřikoval, že to mají Rusové za Aleppo. Jak si ale vysvětlit, že k vraždě došlo v čase rusko-íránsko-tureckého summitu ministrů zahraničních věcí k syrské otázce? Turecký islamista hřímal svá hesla nad umírajícím ruským velvyslancem, a to na pozadí fotografií fotografické výstavy „Rusko očima Turků“ – na pozadí fotek Moskevského Kremlu.

Americké Daily News ústy Gershe Kuntzmana napsaly článek o tom, že zabití Andreje Karlova nebyl terorismus, ale msta za válečné zločiny Vladimíra Putina. Novinář položil rovnítko mezi Andreje Karlova a velvyslance nacistického Německa ve Francii Ernsta vom Ratha, jenž podlehl atentátu roku 1938. Motivem měla být vendeta za válečné zločiny Adolfa Hitlera. Zde se chce podotknout, že se Vladimír Putin při ruské operaci v Aleppu, kterou prokonzultoval s oficiální a dosud legální vládou v Damašku, chová daleko „ohleduplněji“, než sovětská vojska při dobývání Berlína či britsko-americká vojska při vypálení Drážďan. Přitom dobytí Berlína je symbolem poražení nacismu, který málem vyhladil Židy, Romy, jakože se nechystal dobře zacházet ani se Slovany atd.…Oni i někteří Němci dle nacistů neměli dost modré oči a dost blonďaté vlasy (Hitler vůbec je asi výjimkou potvrzující pravidlo). Západ by neměl v dnešních časech paušálně Rusy kritizovat, má-li máslo na hlavě kvůli „Phoney War“ či „Sitzkriegu“. Tyto termíny do češtiny překládáme jako „podivná válka“ - šlo o začátek II. světové války, kdy Západ jen koukal, jak Hitler obsazuje jednu zemi za druhou a neudělal nic (neboť byl s ním domluven již od časů tzv. Four Power Pact – Paktu čtyř či např. mnichovské dohody). Řeklo by se, že Sovětský svaz neudělal taky nic. Kdo si ale vzpomene na franko-sovětskou iniciativu o vzájemné asistenci volající po snížení napětí v Evropě? Francouzský ministr zahraničních věcí Jean Louis Barthou pro své angažmá v projektu Východního paktu položil život, jelikož byl roku 1934 zabit rukou teroristy. Evropa se dívala na Rusko skrz prsty a výsledkem bylo, že se svět nevyhnul druhé světové válce, jelikož tehdejší diplomaté, podobně jako ti dnešní, měli problém pochopit, odkud vane to skutečné zlo. Nebo to i tenkrát věděli, ale nemohli nic udělat. Jestli se tu historie opakuje, co k tomu dodat?