Nestačí jen přepočítat dopady, když ekonomika zabrzdí, a poškrtat účetní položky. To není leadership v krizi! To i ta slepá bohyně spravedlnosti, která na vážkách zvažuje, se víc dívá dopředu než ministerstvo financí a vláda. Možná si řekla: vládneme, po nás potopa, my záchranné čluny máme a občané, ať plavou! Ale to není odpovědnost.

Nevolám po marnotratné fiskální expanzi, nedodržování politiky zpomalování rozpočtových deficitů, ale propracovat některé politiky je záhodno. Propracovat politiku inovace, kvalifikace, mobility pracovní síly, podpory a diverzifikace odbytu.

Už tady padlo, že jsou trhy, které rostou, a my jako bychom to neviděli, a nástroje, o kterých se bavíme deset patnáct let, neimplementujeme, nerealizujeme podněty a je to pořád stejné. A pokud nebude varianta stagnační, ale ještě horší, musíme mít urychleně na stole speciální protikrizové programy. Vzpomínáte si: »kurzarbeity«, šrotovné atd.

A to je třeba vydiskutovat a mít připravené, protože to nemusí vrcholit jarem 2012. Pokud problémy budou chroničtější, a tato varianta může nastat v případě, že řecké problémy se budou domino-efektem šířit dál, a dosud zčásti sanované banky v zahraničí si řeknou o peníze státům, na jejichž území se nachází, domino-efekt se posune a bude pokračovat.

Nestrašme se rozpočtovým provizoriem. Už v něm žijeme!

Náměty by byly, dokonce náměty nejen z hlediska rozpočtové politiky, výdajové politiky, ale i regulačního prostředí.

Pokud jde o výdaje, k tomu jedna poznámka: Ikonou naší vlády je redukce výdajů. Plán je v podstatě na úrovni roku 2011. Výdaje mají být redukovány o 0,1 %. Ale uvědomme si, že v příštím roce nás čeká inflace 3-4 %.

To, že nefunguje poptávková inflace, protože lidé nemají peníze, nás nemůže uspokojit, protože DPH půjde nahoru pravděpodobně víc, než je zatím schváleno, takže 4 % jsou reálná. A tím se znehodnocuje hodnota výdajů, za tyto peníze nezaplatíte to, co v roce 2011, ale daleko méně.

Takže i struktura výdajů je něco, čemu je třeba věnovat pozornost, a ne kdo si co urve. Potřebných je řada a je třeba si říci, zda chceme pokračovat v politice snižování příspěvku státu na výkon státních kompetencí...

Objevil jsem myšlenku v médiích, že jsou rezervy, že není třeba se bát, protože je poměrně pořádná duchna, peřina a polštářek na dluhové službě. To je pravda, i když to není objev. Kdyby se média zeptala, mohli jsme jim prozradit, že takto byly financovány problémy státního rozpočtu v r. 2010 i v r. 2011.

Problém je směrem k r. 2012, situace ve finančním sektoru se dramaticky mění, a jestliže krize v r. 2009 přišla z USA, tentokrát startuje z Evropy. A to může vést k tomu, že cena financování českého dluhu nemusí být ta, na kterou jsme zvyklí. Takže tato rezerva je velmi sporná.

Obávám se, že tomu tak nebude. Proto je to koncepčně špatně. Proto nemůžeme podpořit tento státní rozpočet, i když debaty o tom, jestli bude nebo nebude rozpočtové provizorium, jsou druhotné, to jsou debaty o tom, kdo ten chaos bude kočírovat.

Ta čísla neplatí, takže by neplatila ani ve stadiu rozpočtového provizoria, musely by se hasit největší problémy, nutné peníze by musely natéci. Takže nestrašme se rozpočtovým provizoriem, my v něm de facto už žijeme.

Jiří Dolejš, poslanec PČR za KSČM a ministr stínové vlády KSČM pro resort financí

Dále čtěte:
Paroubek: Dušičkový rozpočet
40 hodin nonstop. To jsou naši stachanovci ze sněmovny
Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení rozpočet 2012

##PROFIL 130##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE