Slovo socialismus bylo poprvé použito v roce 1827 v britském časopise Cooperativ Magazin. Základy silného socialistického hnutí se formovaly v podmínkách kapitalismu 19. století. Myšlenka socialistické rekonstrukce světa pak zásadním způsobem ovlivnila celé 20. století. Zejména po II. světové válce byl o socialismus jako způsob systémového řešení otázek míru a sociální spravedlivosti obrovský zájem širokých vrstev obyvatelstva.

U nás se k různému pojetí socialismu přihlásila ve volbách roku 1946 drtivá většina voličů - k podpoře tehdejší KSČ lze připočíst mnohé hlasy pro ČSSD a ČSNS, které prosazovaly tzv. demokratický socialismus či koncept národního socialismu. V následující etapě se ale praktické prosazování socialismu vydalo bolestnými, v řadě případů bohužel i nesprávnými cestami, které překryly nabízené sociální jistoty a emancipační náboj socialistických přeměn.

Myšlenka socialismu se tehdy postupně pro mnohé zdiskreditovala, což přispělo k pádu tohoto historického pokusu o nový, lepší svět. Ještě těsně před listopadem 1989 bylo podle tehdejších oficiálních výzkumů cca 40 % lidí pro blíže nespecifikovanou socialistickou cestu. Ve změnách, které pak přišly, bylo slovo socialismus už vykládáno převážně negativně, jako něco nedemokratického, nevýkonného a překonaného.

KSČM se přesto při svém vzniku rozhodla pro strategickou orientaci na socialistickou alternativu společenského systému. V současné době se podle průzkumů, které si KSČM nechala udělat, hlásí k socialistické orientaci cca 25 % české populace (z toho minimálně polovina si tento pojem úzce spojuje s myšlenkovým odkazem Karla Marxe). Myšlenka, že současné uspořádání společnosti není koncem dějin, je totiž logická. A socialistické hnutí má hlubší kořeny, než aby je ukončilo jedno historické selhání. S otřesy, kterým je svět v 21. století vystavován, opět ožívá touha po jiné, sociálně spravedlivější společnosti.

V současné době je klíčová obrana před excesy současného systému, obrana sociálního státu. Ale roste počet lidí, kteří se domnívají, že trvalejší řešení bude vyžadovat hlubší společenské změny. Je proto poctivé, když se KSČM jako strana nové, poučené systémové alternativy pokouší konkrétněji definovat svoji představu této možné zásadní systémové změny. Je to jen náš předsjezdový nedogmatický příspěvek do otevřené demokratické diskuse.o možnosti nového socialismu, která potřebuje minimálně evropský rozměr, nemluvě o potřebě vnímat další zkušenosti, např. ty asijské a nebo z Latinské Ameriky.

Historická zkušenost KSČM se odráží v ideji, že lepší svět se nedá lidem nadekretovat. Kvalitativní změny ve společnosti vždy provázely sociální revoluce. Ty ovšem nejsou cílem samy o sobě. Victor Hugo kdysi napsal, že nad revolucemi sídlí pravda jako hvězdné nebe nad bouřemi. Dnes už víme o osudové škodlivosti autoritářského, násilného opanování mocenských poměrů. Respekt k lidským právům a k možnosti otevřené demokratické volby je prostě podmínkou moderních, a za těchto okolností klidně lze říci i revolučních, přeměn.

Stejně jako uznání potřeby plurality politické, je výrazem naší zkušenosti i uznání plurality ekonomické. Monopolizace a koncentrace soukromého vlastnictví vede prokazatelně k extrémní sociální polarizaci. Důraz na společenský charakter práce a podpora různých forem výrobní demokracie ale neznamená odmítání soukromé hospodářské iniciativy a existence trhu. Jde jen o to, že ekonomika by měla sloužit člověku a nikoliv naopak.

Jiří DOLEJŠ, poslanec PČR za KSČM

Dále čtěte:
Socialismus zůstal v hlavách lidí. Komunisté věří v jeho oživení
Dolejš (KSČM): Odpadlík Paroubek a dědictví strany socialistické

##PROFIL 130##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE