Základní princip musí znít: Kdo chce čerpat z veřejných peněz, musí vyjasnit svoji vlastnickou strukturu do fyzického vlastníka nebo veřejně obchodovatelné společnosti.

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský jednoznačně selhal. Jeho návrh novely zákona o veřejných zakázkách žádným nástrojem pro boj s parazitováním a korupcí na veřejných penězích rozhodně není. Jankovského návrh je zcela bezzubý a nerespektuje ani oficiální doporučení vládního poradního orgánu NERV,  které říká, že je nutné zajistit jasné rozkrytí vlastnické struktury těch, kteří chtějí v budoucnu čerpat veřejné peníze.

Základní princip musí znít: Kdo chce čerpat z veřejných peněz, musí vyjasnit svoji vlastnickou strukturu do fyzického vlastníka nebo veřejně obchodovatelné společnosti. To, co vytvořil ministr Jankovský, mu snad museli přes rameno nakutat známí pražští kmotři Hrdlička a Janoušek.

V původním vládním materiálu ministr navrhuje, aby vlastnickou strukturu rozkrýval pouze vítězný uchazeč o veřejnou zakázku, tedy hlavní dodavatel, jenž musí uvést všechny, kteří drží více než 10 % jeho společnosti. O subdodavatelích se ve vládním návrhu neříká ani slovo. V pozměňovacím návrhu, který leží ve Sněmovně a který je také z dílny ministra Jankovského, se žádá, aby vítězný dodavatel zakázky poskytl také seznam subdodavatelů, na němž musí uvést pouze ty subdodávky, které čerpají více než 10 % z oné veřejné zakázky (u významných zakázek - stát od 300 milionů, obec od 50 milionů - pět procent).

Takový seznam subdodavatelů je téměř k ničemu, protože se z něj dozvíme např. jen jméno jakési společnosti sídlící na Kypru. Vůbec to nemusí znamenat vyjasnění její vlastnické struktury. Pokud tento seznam vítězný dodavatel nedodá, následuje sankce až 20 milionů (skutečná sankce ale může být klidně jen symbolická). Jedná se o směšný způsob trestu pro toho, kdo nedodá seznam subdodavatelů. Zvlášť když jde třeba o půlmiliardovou zakázku.

Zkusme návrh ministra Jankovského aplikovat například na kauzu ProMoPro, kde zhruba 600 milionů šlo společnosti NWCD, která byla hlavním dodavatelem a kde jsme znali vlastníky (jistý manželský pár). Od společnosti NWCD šlo 135 milionů společnosti Deeside Service Solutions. Na tohoto subdodavatele bychom se v systému ministra Jankovského vůbec nedostali, ani jeho jméno bychom se nedozvěděli.

Vůbec potom nepřekvapí, že tentýž Kamil Jankovský nebyl v minulosti přes všechny výzvy v Poslanecké sněmovně ochotný učinit transparentními úspěchy společnosti, jíž vlastnil on, respektive jeho syn, v získávání veřejných zakázek v nemocnicích IKEM a Královské Vinohrady.

Aby byla napravena bezzubost návrhu ministra Jankovského, byl poslancem ČSSD Jiřím Petrů podán pozměňovací návrh. Podstata je jednoduchá: pakliže někdo vyhraje v soutěži o veřejnou zakázku, musí beze zbytku doložit svoji vlastnickou strukturu a musí ji doložit také subdodavatelé, pokud se na zakázce podílejí více než 250 tisíci korunami.

Pamatujme, že pravidla pro používání „evropských peněz" jsou ještě tvrdší. Tam pokud nedodržíte podmínky, tak nejen že vrátíte peníze, ale ještě dostanete sankci ve výši 100% dotace. Čerpat peníze, které nejsou vaše, lze v civilizovaném světě jen za přesně a tvrdě stanovených podmínek. Jinak se nacházíme v džungli loupežníků.

Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD

##PROFIL 295##

Dále čtěte:

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE