Vážený pane prezidente, milý Rosene,

jsem rád, že se opět setkáváme, a že naše setkání proběhlo v mimořádně přátelské a srdečné atmosféře. To samozřejmě neznamená, že bychom se vyhýbali problémům, ať už tyto problémy spočívají v migraci anebo ve vzájemných obchodních vztazích.

Velmi si vážím toho, že Bulharsko opevňuje svoje hranice s Tureckem, a shodli jsme se, že by bylo vhodné, aby Česká republika v této souvislosti pomohla vysláním policistů tak, jako už učinila v případě Makedonie. Zdůraznil jsem, že tyto hranice nejsou jenom hranicemi Bulharska, ale jsou hranicemi Evropské unie, a právě proto by tato pomoc byla velmi žádoucí od všech zemí Evropské unie, tedy ne jenom od České republiky.

Vyslovil jsem také názor, že by bylo velmi dobré, kdyby se Bulharsko po splnění nezbytných podmínek stalo součástí schengenského prostoru, a to jako výraz vděčnosti za úsilí, které při chránění těchto hranic vytváří.

V ekonomické oblasti můžeme konstatovat velice výrazný pokrok v exportu i v importu a jediný bod, který nás oba trápí, je otázka investic ČEZu v Bulharsku. Chtěl bych vyjádřit vděčnost panu prezidentovi, který přislíbil, že v této otázce bude intervenovat u pana premiéra Borisova, a že, jak pevně doufám, dojdeme k pozitivnímu řešení, protože je zřejmé, že ceny za výrobu a distribuci elektřiny nemohou být trvale pod výrobními náklady.

Chtěl bych ještě jednou vyjádřit panu prezidentovi poděkování a doufám, že celá jeho návštěva, tak jako tato prezidentská část, bude úspěšná. Chtěl jsem panu prezidentovi taktně připomenout, že první ministr školství v bulharské vládě byl Čech, ale on mě ohromil, když mi vyjmenoval celou řadu Čechů, kteří, zejména na počátku nezávislého Bulharska, v Bulharsku působili.

Takže ještě jednou, pane prezidente, vítejte na Pražském hradě.

Miloš Zeman, prezident republiky, Pražský hrad, 5. září 2016