Dosud utajené setkání Petra Fialy s prezidentem Milošem Zemanem během úterý považuje Petr Sokol za běžnou praxi. „Při takových věcech, jako je sestavování vlády, politici jednají na oficiálních i na neoficiálních setkáních. Kdybychom si říkali, že se to od komunální po celostátní úroveň děje jinak a že jde o něco neobvyklého, byli bychom naivní,“ řekl Sokol s tím, že jde o standardní jednání.

Premiér Petr Fiala navíc avizoval, že pokud Miloš Zeman odmítne jmenovat Jana Lipavského (Piráti, kandidát na ministra zahraničí, pozn. red.), hodlá podat ústavní stížnost. Sokol to vidí jako nejlepší řešení. „Když se na to podívám pohledem politologa nebo ústavního právníka, bude stížnost nejlepším řešením, protože se jednou pro vždy – minimálně na nějakou dobu – ukáže, zda mají pravdu všichni, kdo říkají, že prezident má ministra jmenovat na návrh premiéra, nebo má pravdu Zeman, který říká, že to tak není, že nežijeme v parlamentní demokracii, ale v prezidentské, kde o lidech rozhoduje prezident,“ vysvětlil a podotkl, že podání kompetenční žaloby by byl správný krok také pro český politický systém.

Naopak lidovec Cyril Svoboda, který se autorsky podílel právě na zmíněné části ústavy, tvrdí, že prezident má ve výjimečných případech právo odmítnout ministra. Kompetenční žaloba tedy není podle něj na místě. S tím ale Petr Sokol nesouhlasí: „I kdyby někdo napsal celou ústavu, tak samozřejmě není nějakým autoritativním vykladačem, tím je Ústavní soud. A viděli jsme u volebního systému, že výklad může být jiný, než se původně očekávalo, když se dokument psal. Tahle argumentace naráží, protože by to znamenalo, že když lidé volí do Poslanecké sněmovny, tak jejich hlas má jen tak omezenou hodnotu, nakolik ho ovlivní prezident. Když ústava byla konstruována, nebyla přímá volba prezidenta a nikoho nenapadlo, že by prezident mohl rozhodovat, kdo bude ministrem a kdo ne. To ústava nikde nepíše,“ sdělil.

„Miloš Zeman jako přímo volený prezident – v tom je přímá volba zlo pro český politický systém – začal tlačit v otázkách výkladu ústavy k silnějšímu prezidentovi a opírat se o to, že je také volený lidmi, ale to nezmění, co je napsáno v ústavě. Pokud by chtěli, aby to tak bylo, tak měli napsat, že jmenování či nejmenování je věcí prezidenta. To bohužel nenapsal, takže takový výklad je falešný,“ řekl Petr Sokol.

Je Fiala otloukánkem, nebo silným premiérem?

Redakce se ho rovněž zeptala, zda se v tomto případě ukáže, jakým je Fiala politikem a schopným diplomatem. Právě podáním stížnosti prý dokáže, že je dobrý politik a správný premiér. „Má hájit zájmy orgánu, kterému bude předsedat, proti někomu jinému, v tomto případě hlavě státu. Vy tomu říkáte diplomacie, ale kdyby premiér v takové situaci ústavní žalobu nepodal… a třeba premiér Babiš to neudělal a premiér Sobotka to také neudělal... tak je přece i druhý pohled jasné, že je premiér otlounkánkem, prezident si může dělat, co chce a premiér bude poslouchat, co říká prezident. Je to suverénní premiér, a když budeme mít premiéra, který se nebude bát prezidenta, tak žalobu samozřejmě podá, protože je na místě. Předtím jsme měli premiéra, který byl prezidentův spojenec, nebo z něj měl obavy, to nedokážu vyhodnotit, takže to neudělal v případě Šmardy nebo Pocheho,“ shrnul politolog a podotkl, že tehdy nešlo o diplomacii, ale v podstatě o kapitulantství.