Advokátka Samková: Ti, co pustili moc v roce 1989, si ji dnes berou zpět. Ruku bych si urazila, že jsem hlasovala pro Klausovu privatizaci

29.10.2014 9:04 | Zprávy

25 LET OD LISTOPADU '89 V osobě Andreje Babiše se k aktivní politické moci znovu dostávají lidé, kteří se v roce 1989 dočasně „přesunuli" na pole moci ekonomické. I kvůli Klausově privatizaci, kterou tehdejší strůjce transformace sice nezamýšlel coby plánované rozkradení země, nicméně vše dopadlo jinak. Takto se advokátka a někdejší porevoluční politička Klára Samková vypořádává s hodnocením posledních 25 let v naší společnosti. V odpovědích pro ParlamentníListy.cz se dotýká i úrovně právní kultury, romské problematiky i svých osobních zkušeností s politikou.

Advokátka Samková: Ti, co pustili moc v roce 1989, si ji dnes berou zpět. Ruku bych si urazila, že jsem hlasovala pro Klausovu privatizaci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Advokátka Klára Samková

Začíná se pomalu bilancovat 25 let od 17. listopadu 1989. Vy jste byla v roce 1990 zvolena do Federálního shromáždění, předtím jste začínala profesní kariéru v 80. letech. Jak jste vnímala „perestrojkovou" druhou polovinu 80. let? Co jste cítila ve společnosti? Měla jste pocit, že vláda starých mužů typu Husák a Jakeš skončí, případně čím bude nahrazena?

Měla jsem to štěstí, že moji rodiče mi umožnili přístup do obou „struktur“, které v předlistopadové době existovaly, a navíc mne prakticky od dětství zejména můj otec vedl k vnímání politiky. Když mi bylo 15, dovedl mne v mém rodném Brně k jistému panu Stanislavu Šulcovi, meziválečnému členu sociální demokracie, od voleb na podzim 1945 jednomu z šestice zastupující sociální demokraty v Zemském národním výboru. Mým životem také procházel prof. Jaroslav Mezník, Jan Trefulka, Honza Skácel nebo spolužák mých rodičů z fakulty Milan Uhde. K mému dětství a mládí ovšem také patřily historky o tom, jak Jaroslav Šabata v 50. letech kovaně kádroval a proháněl studenty i profesory na Filozofické fakultě v Brně tak, že nejeden z nich kvůli němu na fakultě ideologicky neobstál a byl vyhozen.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Martin Huml

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Co přesně je ta neoprávněná činnost pro cizí moc?

A k čemu je tento zákon? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která není nezákonná? A lze za takovou činnost pak vůbec někoho postihovat, když nedělá nic nezákonného? A ještě by mě zajímalo, jaké tresty za takovou činnost navrhujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Obrátilo se to proti Fialovi. Komentátor Vyoral k případu „falšované“ fotky

19:30 Obrátilo se to proti Fialovi. Komentátor Vyoral k případu „falšované“ fotky

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Zatímco někteří nad nadcházející inaugurací Donalda Trumpa jásají, …