V listopadu uplyne 25 let od sametové revoluce. Jaké změny - dobré, i ty špatné - podle vás přinesl nový režim? Dovedl nás listopad 1989 k lepšímu životu?

Především bych rozlišil změny režimu, které dávají jiný prostor, od lepšího života, jenž je kategorií morální, a tedy záleží na každém z nás. Někteří dovedli žít dobrý život i v komunismu a jeho vězeních. Někteří žijí špatný život plný zloby či zločinů i ve svobodě. Svoboda jako plod sametové revoluce je bezesporu jejím nejlepším výsledkem. Ve svobodě je však život náročnější, protože nemáme jen volný prostor, ale také zodpovědnost, na kterou mnozí zapomínají. Vždy jsme zodpovědní za své činy před Bohem, ale i před svým svědomím, před společností a před dějinami. Za příklad nezodpovědnosti považuji život na dluh, který budou splácet naše děti (ať už jde o jednotlivce, nebo státní rozpočet), nebo ničení mravního prostředí. Jsme příliš sobečtí. Kdybychom více milovali, hledali bychom více dobro druhých, respektovali bychom právo dětí na stabilní rodinu a věrnou lásku rodičů vytvářející skutečný domov.

Jak jste prožíval listopadové události?

Nežiju ve vzpomínkách, takže detaily si nepamatuji. Jako venkovský farář jsem se snažil vést lidi a zvláště mládež k budování společného dobra. V aktivitách jsme šli vždy dál, než oficiálně dovoloval režim, takže jsme byli připraveni hned využívat nový prostor. Setkání s těmito lidmi a jejich potomky mi dnes přináší radost.

Myslíte si, že se česká společnost již vypořádala se svou komunistickou minulostí?

Určitě ne, i když se mnoho věcí změnilo k lepšímu. Při vypořádání nejde jen o trestání viníků, ale i o nápravu našich deformací, o rozvinutí toho, co kvůli komunismu zakrnělo. Když se duchovně prázdní materialisti vrhli na konzumismus, máme situaci, kterou často kritizujete, například korupci, násilí, domácí násilí.