Veřejný dluh ČR stále roste, byť tempo růstu klesá. Ve třetím čtvrtletí roku 2021 činil 40,5 procenta HDP. Jak toto číslo hodnotíte?

Hodnota 40,5 procenta HDP je v evropském kontextu nízká. Je dokonce nižší, než byla ve třetím čtvrtletí 2015. Problém spočívá v tempu růstu našeho zadlužení, které je příliš rychlé. Nicméně situace se bude v následujících letech zřejmě stabilizovat.

Podle dat Eurostatu jsme v tomto ohledu stále v nejlepší pětici z členů EU. Je to dobrý výsledek? Lze expremiéra Andreje Babiše za toto pochválit, i vzhledem ke krizi, která trvá již v podstatě dva roky?

Přestože se často říká, že éra Andreje Babiše vedla k neodpovědnému hospodaření, ve skutečnosti bych to neviděl tak černě. Koronavirová krize výrazně zhoršila naše hospodaření, ale před příchodem pandemie jsme na tom z hlediska vývoje zadlužení nebyli špatně.

Lidem se začátkem nového roku chodí zvýšené zálohy za plyn či elektřinu, leckdy se jedná o nárůst v desítkách procent. Bude podle vás cena energií pro vládu v letošním roce tím nejpalčivějším ekonomickým problémem?

Situace se uklidní s příchodem jara/léta. Takže bych spíš řekl, že energetická krize bude nejpalčivějším problémem na začátku letošního roku. Brzy bude přehlušena jinými tématy. Naši ekonomiku v letošním roce zřejmě nejvíce ovlivní prudké navýšení úrokových sazeb, které provedla Česká národní banka v loňském roce.

Lednová inflace může být až 10 procent, varuje ekonom Aleš Michl, podle něj pak ale přijde pokles a na podzim už by mohla být relativně mírná. Souhlasíte s touto predikcí?

Postupně nám začne pomáhat posilující koruna a vyšší úrokové sazby, takže k poklesu inflace ve druhém pololetí zřejmě dojde. Navíc od srpna 2021 jsme se potýkali s vysokou inflací. To vytváří vysokou srovnávací základnu pro druhé pololetí letošního roku, což vzhledem k mechanismu výpočtu přispěje k poklesu míry inflace.