Rozhovor s Josefem Douchou vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý. 

Máte pocit, že žijeme v prokurátorské zemi?
Upřímně řečeno, ten pocit nemám. Myslím, že státní správa je nebetyčně rozklížená a stát bojuje sám proti sobě, což je nebývalé. Pořád si myslím, že žijeme v právním státě, otázka ale je, zda právo někdy nekulhá a kulhá jen tehdy, pokud je špatně aplikováno lidmi.

Jak se díváte na případ kolem trafikantů, paní Nagyové a Vojenského zpravodajství?
Když tato kauza startovala, měl jsem pocit, že se jedná skutečně jen o pouhý začátek a následně přijdou bomby, na něž se čeká už dlouho a cvrlikají si o nich už léta vrabci na českých střechách. Z počátku to tak skutečně vypadalo. To, že někdo získá trafiku, či nějaká paní poprosí své kamarády, aby někoho sledovali, to je sice odsouzeníhodné, do jaké míry v tom ale bude spatřován trestný čin, to nám řekne až soud. Já o tom úplně přesvědčený nejsem.

Co říkáte jako advokát na ono velké propouštění z vazby?
Když celý případ startoval na takovýchto bagatelních věcech, říkal jsem si, že policie musí mít v rukávu ještě něco pořádného a že s tím brzo vyjde na světlo. Dodnes se to nestalo a já mám takový pocit, že policie nic dalšího nemá. Všichni toužili, že se ukáže, jak to tady chodí s veřejnými zakázkami a proč zde někteří lidé tak neúměrně bohatnou. Místo toho jsme se dočkali až nechutné přestřelky mezi jednotlivými státními orgány.

Nesvědčí to o tom, že naše policie neumí řešit hospodářskou trestnou činnost?
Běžnou hospodářskou trestnou činnost česká policie řešit umí, zde se ale jedná o dlouhodobé kvalifikované rozpracování, na což podle mého lidi nemáme. U tohoto typu kriminality nám nepomůže nasazení tajných agentů, musí se tu pracovat jiným způsobem a bylo by zajímavé podívat se, jací lidé tam pracují, jakou práci mají a kde ji získali.

Kde je tedy problém?
Myslím, že pokud existuje kariérní řád, potom není dodržován. Policista se rodí na ulici a měl by se „narodit“ s pendrekem na zadku, aby poznal nejrůznější trestnou činnost. Dalším problémem je sloučení vyšetřovací a operativní práce. Operativec se musí umět pohybovat v prostředí a být schopen získávat informace, vyšetřovatel musí perfektně procesně pracovat s tím, co mu kriminálka přinese. Univerzálové podle mě nestojí za nic a nakonec se neumí udělat pořádně ani operativní, ani vyšetřovací práce.

Je pravda, že policisté dnes nepotřebují chodit do ulic a nepotřebují konfidenty, protože mají odposlechy?
Svým způsobem máte pravdu. Především u hospodářské trestné činnosti se jisté osoby například půl roku poslouchají, odposlechy se vyhodnocují a hledá se, co by které konkrétní slovo mohlo znamenat. V další fázi přichází na řadu domovní prohlídky, při kterých se naberou pytle materiálů, zapečetí, odvezou a řadu týdnů se v nich hledá něco, co by mohlo fungovat jako důkaz. Podezřelí se naberou do vazby a na řadu přichází snaha, jak alespoň jednoho z pachatelů zlomit na spolupráci. Dle mého je to absolutní rezignace na kriminalistickou práci a vede to k tomu, co nyní vidíme. Případy většinou končí na nedostatku důkazů a podezřelé osoby jsou drženy neuvěřitelně dlouhou dobu ve vazbě, aniž by existovaly přímé důkazy, které se hledají, zatímco tyto osoby ve vazbě už sedí.