Trikolora, za kterou jste kandidoval, ve volbách neuspěla. Jak si vysvětlujete, že Trikolora, Svobodní a Soukromníci nakonec voliče neoslovili natolik, že se nepodařilo překročit hranici pěti procent?

Vždycky je potřeba začít u sebe, takže my si zcela jistě rozebereme, co jsme mohli udělat lépe. Ale pak jsou tu také vnější okolnosti, které prostě ovlivnit nemůžete. Můžete mít sebelepší program, ale když ho nelze distribuovat směrem k široké veřejnosti, je vám platný jak sáňky na Sahaře. Média hlavního proudu Trikoloru a spol. víceméně ignorovala. Printy zveřejní pouze to, co si zaplatíte, takže dalším limitujícím faktorem jsou peníze. Ani vysoká aktivita na sociálních sítích vám moc nepomůže, protože se stále motáte ve své sociální bublině a přesahy k širší veřejnosti jsou omezené. A pak jsou tu ty tzv. bažiny. Existují nejenom ty washingtonské, ale i naše domácí, prostě vlivné kruhy, které se rozhodly, že letošní volby proběhnou jako referendum o Babišovi. A formace Trikolora Svobodní Soukromníci nebyla a není ani Babiš, ani Antibabiš, jinými slovy – když nepatříte ani k těm, ani k těm, dokonáno jest.

Jak volby celkově hodnotit, co nás pod vedením nové vlády, která s největší pravděpodobností vznikne složením koalic, čeká?

Leckomu z voličů těch dvou koalic, které nyní sestavují vládu, možná až se zpožděním dojde, co si vlastně zvolili. Zvolili si více Bruselu a více Berlína, zvolili si další umírání naší suverenity, zvolili si perspektivu zániku české koruny, zvolili si orwellovské chvilky nenávisti přesně podle toho, jak bruselský Velký bratr zavelí, zvolili si Green Deal a ještě více idiotského boje s klimatem, zvolili si další genderové třeštění, zvolili si další omezování našich občanských svobod včetně svobody slova, zvolili si nevídaný útok na vlastní peněženky. Všechno tohle dostanou. Ne, že by Babiš a spol. nabízel něco jiného, ale až dozní euforie nad tím, že slovenský oligarcha jde od válu, neměli by voliči stran „bruselské pětky“ ronit slzy, neboť dostanou přesně to, co si sami zvolili. My ostatní to, bohužel, dostaneme s nimi.

Jako bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, mohl byste zhodnotit úlohu a hlavně postoj médií při letošních parlamentních volbách?

Už jsem to zmínil. Média hlavního proudu pojala letošní volby jako souboj Babiše s Antibabišem. Nikdo třetí, tedy kdokoli, kdo se neřadil ani k jednomu z těch dvou táborů, neměl na jakoukoli větší prezentaci nárok.

Jak to pojala Česká televize? Budu to demonstrovat na Trikoloře. ČT odvysílala 15 předvolebních debat. Čtrnáctkrát Trikoloru nepozvala, čímž posílala nepřehlédnutelný signál. Tyhle nevolte, nemají šanci, váš hlas propadne. Ale nejde jenom o předvolební debaty. Zločinný informační nepoměr hezky ilustruje třeba srovnání, jaký prostor dávala ČT řadu měsíců dvěma předsedkyním dvou politických stran s podobnými volebními preferencemi, konkrétně předsedkyni TOP 09 Pekarové a předsedkyni Trikolory Majerové. Zatímco Pekarová se ve zprávách ČT vyskytovala prakticky den co den a vyjadřovala se téměř k čemukoli, o Majerovou veřejnoprávní televize ani nezavadila. Prostě dokonalá informační blokáda, ve skutečnosti ovšem zločinná politická lumpárna.

Pojďme dál. TV Nova. Zaznamenal jsem, jak se Vladimír Mlynář, bývalý pravdoláskovní politik a nyní jeden z manažerů PPF, nedávno naparoval, jaký že to všichni měli strach, že se Nova poté, co si ji koupil Petr Kellner, nějak změní, ale že nic takového nenastalo a vše dobře dopadlo, neb vyhráli ti správní. Na to já odpovídám jedním slovem: Bohužel! Bohužel, opravdu se nic nezměnilo. Bohužel, zpravodajství Novy nadále funguje jako bulvární varianta České televize. Bohužel, Petr Kellner tragicky zemřel. Bohužel, žádný vizionář, natož konzervativní, dnes PPF neřídí.

Úplně stejně – pouze v obráceném gardu – se choval svět Babišových médií.

Světlou výjimkou je televize Prima. A trochu i TV Barrandov, ale tam jsou zase jiné limity.