„Větší pokrytectví jsem dlouho nezažila“, uvedla jste k vystoupení Petra Fialy na půdě Evropského parlamentu. Co přesně vás na projevu českého premiéra tak „zvedlo ze židle“?

Uvedla jsem několik příkladů, jak by podle mě neměla vláda postupovat. Ať už je to zrušení práva veta jednotlivých členských států EU, nebo snaha privatizovat zbytky státních a národního podniku Budějovický Budvar. Podotkla jsem, že naše vláda nutí občany levnou energii vyrobenou na našem území v našich elektrárnách – povětšinou vybudovaných před rokem 1989 –kupovat za německé ceny. Bohužel ale s českými platy. Byly to přitom špičky ODS, které se na privatizaci ČEZu podílely. Když si najdete výroční zprávu třeba z roku 1992, najdete v ní, že poslání ČEZu je spolehlivě poskytovat elektřinu svým zákazníkům za konkurenceschopnou cenu. A to je z mého pohledu právě to pokrytectví, chtít po lidech aby přepláceli energii díky podmínkám, které jeho předchůdci nastavili. Premiér Fiala se nemůže tvářit, že co dělala ODS před jeho nástupem, jako by se nestalo.
 
„Inflace 17,2 procenta je vyšší než v Rusku. To mělo být v tuto chvíli sankcemi úplně zničené. Zatím však sankce ničí spíše naše občany. Stop Fialově drahotě!!!“ napsala jste na fb. Co v tomto směru navrhujete?

Okamžitě začít pomáhat českým občanům, kteří jsou drceni brutálními cenami. A také přehodnotit dosavadní hospodářskou politiku, kterou vláda dělá. Nebo spíš nedělá. A to jak v krátkodobém horizontu, tak by stálo za to zhodnotit i celých 33 let porevolučního vývoje. Ukázalo se, že mnohé hospodářské nástroje jsou dávno překonané, a přesto je většina politických stran občanům stále ordinuje. KSČM – jako jediná strana systémové alternativy – říká, že tudy cesta nevede.

Mimochodem, pokud se podíváte do komentářů pod tímto vámi zmiňovaným statusem, najdete tam přímo od lidí, co od představitelů státu nyní očekávají. Vadí jim dopad sankcí na nás samotné. Lidi nevidí žádný přínos v aplikaci těchto sankcí. Jakou to má logiku chtít se vzdát surovin, na kterých jsme – a ještě budeme roky závislí – abychom se snažili zalíbit další velmoci, jen z jiné světové strany. Ze závislosti na jedné běžíme do náruče druhé. A ještě máme tleskat, že si strategické suroviny budeme kupovat mnohonásobně dráž? K tomuhle opravdu KSČM nebude mlčet jako ostatní.
 
Prozradila jste, že se na výboru IMCO úspěšně odhlasovala vaše zpráva k reformě směrnice o spotřebitelském úvěru. Můžete prosím vysvětlit, co to pro spotřebitele konkrétně znamená?

Celý dokument budeme ještě vyjednávat na podzim s českým předsednictvím. Čili teprve došlo ke schválení mého vyjednávacího mandátu. Každopádně v Evropském parlamentu se mi podařilo vyjednat dokument, který by měl spotřebitele ochránit v nadcházejícím velmi těžkém krizovém období tak, aby se znovu nekonalo dluhové eldorádo. Jedním z dosavadních největších úspěchů je navržené zastropování maximální výše úroků či celkové ceny úvěru, které musí dlužník, když si peníze půjčí, zaplatit. Zde je však otázkou, jestli toto zastropování do finální směrnice po vyjednáváních na podzim projde. Zrovna Česká republika, která bude zastupovat radu na jednáních s Evropským parlamentem (který budu zastupovat já), se k těmto limitům nestaví moc vstřícně a nechce je.

Jinak se mi poprvé v historii povedlo do legislativního dokumentu prosadit tzv. právo pacientů s rakovinou či jiným závažným onemocněním být zapomenut. To znamená, že po vyléčení a uplynutí období, kdy se nemoc nevrátí, nebudou již moci být diskriminováni v přístupu k úvěrům či jejich pojištění z důvodu dřívějšího prodělání těchto chorob. V neposlední řadě také můj mandát obsahuje zákaz nejškodlivějších typů reklam na úvěry. K reklamě na úvěry v dokumentu Evropského parlamentu přistupujeme jako k reklamě na alkohol či tabákové výrobky. Tzn. že jsme šli cestou např. Francie či Holandska a navrhujeme, aby každá reklama na úvěry v budoucnu obsahovala velkým prominentním písmem napsané upozornění, že: „Půjčování peněz stojí peníze“. V neposlední řadě navrhujeme také zákaz určitých velmi nebezpečných praktik vymahačů dluhů. Doufám, že se mi z těchto opatření podaří prosadit co nejvíce.

Západ se obává uzavření kohoutků s plynem ze strany Ruska, respektive toho, že po nynější odstávce na Nord Stream 1 plyn opět nepustí. Jak moc reálná tady hrozba je? A co by to pro nás znamenalo?

Částečně jsem se o tom už zmínila. O tom, zda je to reálná hrozba, že se plyn po odstávce nepustí, se přesvědčíme až po jejím uplynutí.

Jen bych chtěla připomenout, že jsme stále z více než 90 % na dodávkách plynu z Ruska závislí. To, že máme plnější zásobníky, je pouze dočasná pojistka. Při skutečném zastavení bychom podle odhadů odborníků vydrželi asi 2 zimní měsíce.  Vláda bohužel opět zatím nepřipravila reálný plán, co v takovém případě dělat. Je to tristní nezodpovědnost, kterou bohužel odnášejí občané naší země a s touto vládou se obavám, že bude jen hůř.