„Nenecháme nikoho padnout,“ ujišťují opakovaně členové vlády. Když jako poslankyně víte, co vláda připravila, mohou být podle vašeho názoru občané skutečně v klidu?

V žádném případě. Vláda reálně za devět měsíců svého fungování nepředložila jediný ucelený návrh systémové pomoci občanům, zejména těm sociálně nejohroženějším skupinám, což jsou senioři, zdravotně postižení, nízkopříjmoví pracující a rodiny s nezaopatřenými dětmi, a to především tam, kde je jediný rodič-samoživitel. Pětitisícový příspěvek rodinám s nezaopatřenými dětmi byl naprosto nedostatečný krok, navíc velmi diskriminační, protože tisíce rodin jej nedostane.

Nedávno vládou vyhlášený cenový strop na elektřinu a plyn problém energetické drahoty vůbec neřeší, naopak, jde v podstatě o plošné a neúnosné zdražení energií těžce zadlužující státní rozpočet. A opakované vládní řeči o tom, ať si občané zažádají o příspěvek na bydlení, jsou jen neakceptovatelným hromadným posíláním lidí pro almužnu do fronty na sociální dávky.

Vláda dělá velkou reklamní kampaň na projekt „Deštník proti drahotě“. Myslíte si, že tento projekt nabízí občanům dostatek možností, jak případně uplatnit své nároky?

Nikoli, tento deštník je jednak značně děravý, a hlavně žádné nové možnosti nenabízí. Je v podstatě jen soupisem cca 20 let fungujících dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. A tudíž demonstruje rezignaci vlády na aktivní hledání nových řešení. Vláda občanům tímto v podstatě jen říká: „Máte existenční problémy? Běžte na úřad práce žádat o dávky. Třeba to vyjde…“.

Co by se podle vás dalo udělat více, bez toho, aniž by se musela přijímat nějaká nová legislativa?

Zásadní je skutečná regulace cen elektřiny a plynu na úroveň pro občany a firmy dostupnou. Tedy jednak jejich snížení na úroveň 1,50 Kč za kilowatthodinu silové elektřiny a na 1 Kč za kilowatthodinu plynu, a to všem spotřebitelům, včetně velkoodběratelů v oblasti průmyslu – to je z dlouhodobého hlediska klíčové, jinak dojde k recesi a hromadnému propouštění zaměstnanců.

A hlavně se musí urychleně řešit příčiny tohoto stavu – musíme jako stát odstoupit od projektu Green Deal, vystoupit z jednotného energetického trhu Evropské unie a z obchodování s emisními povolenkami – a prodávat u nás vyrobenou elektřinu za dostupné ceny přednostně českým odběratelům, nikoli ji exportovat a obchodovat přes spekulativní lipskou komoditní burzu.

A pak jsou tu nástroje, které má přímo v rukou vláda, bez nutnosti měnit legislativu. Lze, a musí se, zvýšit hranice životního a existenčního minima, musí se razantně zvýšit normativy u příspěvku
na bydlení, musí se zvýšit minimální mzda atd.

Je podle vás alokováno v rozpočtu na podporu občanů dost peněz na to, aby se skutečně dostalo na každého, kdo se ocitne v problémech?

Vůbec ne, platná verze letošního rozpočtu z jara s žádnými mimořádnými rezervami na současnou sociální krizi v důsledku vysoké inflace tažené astronomickým růstem cen energií absolutně nepočítá, to samé platí o novele tohoto rozpočtu, která nedávno ve Sněmovně prošla prvním čtením. Naopak, v aktuální verzi rozpočtu vláda, oproti návrhu předchozí vlády, značně osekala objem rozpočtových prostředků určených na sociální záležitosti, např. na příspěvek na péči pro zdravotně postižené či na náhradní výživné pro matky-samoživitelky.