Jak vypadají vaše současné sobotní půlnoci?

Nyní studuji Velký teror od Roberta Conquesta, což je jedna z nejlepších knih napsaných o stalinistickém Rusku. Přesně mapuje práci sovětské státní bezpečnosti ve všech vrstvách společnosti a ukazuje, co to tehdy všechno znamenalo. Také mám rozečtené Malé dějiny filosofie od Hanse Joachima Störiga a Zánik západu od Oswalda Spenglera. Všechno to jsou velké bichle, takže mám pořád co dělat. Samozřejmě, že pořád jen nečtu. Minulou sobotu jsem strávil moc hezký večer v restauraci na Malé straně, kde mají výbornou plzeň, s jedním podnikatelem, co se odstěhoval z Ruska.

V otevřeném dopisu ministru Karlu Schwarzenbergovi jste napsal, že případ vydání Alexandra Torubarova do Ruska vám připomíná posílání ruských emigrantů z Československa po roce 1948 do stalinistického SSSR a jeho gulagů. Nebylo to přitažené za vlasy?

Napsal jsem to s vědomím, že jde o určitou nadsázku. Fakt, že spolu o tom mluvíme, dokládá, že v určité demokracii žijeme. Na druhou stranu to skončí medializací, na ministerstvu zahraničí si řeknou, dobře, že už vypadl, a začnou dělat další kšefty. Určitá podobnost v tom je. Komunisti ve spolupráci s NKVD ruské emigranty posílali do gulagů. Ostatně tam skončili i někteří Češi, kteří měli o Rusku jiné informace než ty, které se oficiálně objevovaly. Vždyť Stalin likvidoval i své vojáky, kteří se dostali během druhé světové války do Berlína a leccos viděli. Ve filmu Musíme si pomáhat je přeci krásná scéna, kde voják přiběhne ke kohoutku a diví se, že teče voda.

Torubarov byl vydán do Ruska soudy i ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem pro trestný čin podvodu, nicméně tam byl obviněn z podvodu v organizované skupině a ze zneužití pravomoci. Rusko tedy své garance nedodrželo. Proč na nás ruský medvěd tak okatě kašle?

Existují jen malí lidé, což platí pro některé politiky. Ministr Blažek navštívil nedávno Rusko, což může být i určitým druhem odpovědi. Nicméně sranda končí, protože podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nikdo nesmí být mučen, člověk má právo na spravedlivý proces a standardní podmínky ve vězení. Podepsali ji jak Rusko, tak i Česko. Podnikání v Rusku není svaté a pěkně o tom vypovídá dokument Vor v zakoně, kde mafiáni vyprávějí, jak se to v Rusku provádí. Jak spolupracují s policií či soudy. Nevládní organizace navíc daly dohromady aktuální seznam lidí umučených a zavražděných v tamních kriminálech. Proto v tomto ohledu není o čem diskutovat. V Rusku si prostě mocipáni dělají, co chtějí. Má žena je z Dagestánu a vím, že Rusko je zemí stálého, byť skrývaného, konfliktu. Je to tam pořád na prahu občanské války. A do tohoto marasmu jsme vydali člověka. Je to ostuda.

Jeho vydání se odehrálo v trojúhelníku soudy, ministerstvo spravedlnosti a resort zahraničních věcí. Každý ale popírá jakoukoliv vinu. Co si o tom všem myslíte?

K poslednímu ping pongu zakončenému cisternovou sítí můžu říct jen to, že mě to podráždilo. Má být padni, komu padni. Skrývá se za tím zahájení politické kampaně. Kniha o případu Torubarov Metody (ne)mocných byla předána i Karlu Schwarzenbergovi a mohl jasně dokázat, že Torubarov není na vydání. Ani Rakousko ho nevydalo. Proto pro mě ty snahy na letišti byly už jen derniérou celého divadýlka.

Nemyslíte si, že podřízenost ve vztahu k Rusku začala v době nástupu Václava Klause do funkce prezidenta?

Pravda, do určité mozaiky to zapadá. Václav Havel byl jen člověk a udělal celou řadu chyb, ale v těchto otázkách byl pevný jak skála. Tady se vytváří mýtus o tom, že když politik učiní nějaké vyjádření proti určitému nedemokratickému režimu, tak to poškodí obchod. Ze své praxe obchodního rady mohu říct, že tuzemským ani jiným podnikatelům nikdo nemůže zakázat, s kým by měli obchodovat. Někdy se za to schovává i neúspěšnost podnikatelů v tom určitém teritoriu. Havel proti obchodu nikdy neřekl ani slovo.

Na druhou stranu existuje názor palestinských intelektuálů, že Václav Havel bránil lidská práva jen v oblastech, kde se mu to hodilo. Co vy na to?

Na tom možná něco bude, ale v tomhle nejsem kovaný. Za Izraelem i Palestinou stojí fundamentální religiosita, která vztahy vyhrocuje. Izrael je umělý tvar, jako bylo i Československo. Fundamentální přístup k jakékoliv ideologii či víře není dobrý a zadělává na problémy.

Pracoval jste na českém velvyslanectví v Bělorusku. Jak se od sebe liší režimy Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka?

Dělal jsem tam obchodně-ekonomického diplomata. Ruská federace má v Bělorusku laboratoř. Na to, jak provádět nezákonné volby, jak rozhánět demonstrace, a zkouší se tam mnoho dalších věcí. Nicméně právě v Rusku došlo k daleko většímu počtu vražd novinářů, teroristických aktů, a tak dále. V Bělorusku ale vládne Lukašenko absolutně neomezeně. Bělorusko nemá suroviny a dováží je z Ruska, nicméně za velmi směšné ceny. Rusko by tedy položilo Bělorusko, kdykoliv by se mu zachtělo. Ale proč by to dělalo, když mu totalita Alexandra Lukašenka vyhovuje.