Protichůdné názory i stanoviska se projevují čím dál zřetelněji. Slyšíme o rozvolnění, pak o tvrdém lockdownu, vyhrocené diskuse o nouzovém stavu, rozhodnutí ÚS, vakcíny nejsou a pak jsou, jen je lidé nechtějí. „V době, kdy se ‚vytsunamila‘ iracionalita, dochází k oslabení funkčnosti institucí,“ psal jste také, pane docente. Prosím, jak hodnotíte poslední turbulence na politické scéně i atmosféru ve společnosti? Na úvod, co z veškerého rychlého dění nejvíce zaujalo vás? 

Co mě nejvíce zaujalo v současných turbulencích? Použiji příklad, kterým jsem odstartoval sérii článků na svém blogu. Když kočka chytá myš, jaká hra se hraje? Ne mezi ní a myší, ale mezi tou myší, která se nechá chytit, a tou která přežije. Podobnou hru hrají i kočky mezi sebou o to, která se nažere a může mít potomstvo. Pokud uvažujeme epidemii, a to, co s ní souvisí, jako střet mezi námi a virem, který epidemii způsobil, nevidíme to nejdůležitější. Dominantní hry evolučního typu se odehrávají mezi mutacemi viru. Bez jejich poznání nepochopíme logiku šíření epidemie. Ale důležité hry se hrají i mezi lidmi, resp. ve společnosti. Hry, které byly epidemií spuštěny. Pokud by převládly ty kooperativní, už bychom se s epidemií vyrovnali. Jenže někteří chtějí na současných problémech a tragédiích vydělat. Hmotně i politicky. Vyžírkové, konjunkturalisté, ale i pomatenci, kteří si myslí, že nastal jejich čas. Bylo by možné uvést desítky případů politického parazitování na současné situaci, kterého se dopouštějí všechny složky politického spektra, vlády i opozice, té „demokratické“ i „nedemokratické“.

Vyvrcholením všeho bylo to, jak demonstraci „nadčlověčenství“ prezentovala ČT, jejíž šéf Dvořák využil též příležitost, aby se prezentoval jako ten, kdo si může dovolit cokoli, a (slovy Babiše) individuum bez sociální inteligence. Zdůrazňuji, že v daném případě není ani tak důležité, jak tím obnažil svůj osobnostní profil, ale to, kam až zašla ČT v použití dvojího metru: Prymula coby symbol všeho zla, Dvořák, jen zmínka, jako by tam ani nebyl. Takový přístup podrývá poslední zbytky důvěryhodnosti „vlajkové lodi“ mediálního mainstreamu, který si platíme jako odsouzený ve středověku svého kata. V daném případě ničícího intelekt těch, kteří se mu dostanou pod sekeru. Jiní utíkají do připravené pasti fejk videí, které jim vymývají mozek ještě brutálnějším způsobem. Jsou jedinci, pro které se sledování a rozesílání fejk videí stalo drogou, kterou se navzdory reálnému dění snaží utvrdit v tom, že oni jsou ti jediní, kteří pochopili, o co jde… V takové situaci roste význam každého člověka, který si uchoval rozum či vrací se k použití rozumu s vědomím toho, že je to jediná opora v dnešním světě, která nám umožní zvládnout období historického excesu.