Většina západních zemí vyjadřuje ihned od napadení teroristy Hamásu plnou podporu Izraeli. Nejsou příliš slyšet nabídky materiální pomoci, dodávek zbraní atd. Potřebuje vlastně Izrael pomoc v této oblasti?

Izrael nepotřebuje vojenskou pomoc, protože on nebude mít po vojenské stránce problém situaci zvládnout velmi rychle. Jsme v pondělí navečer a Izrael má víceméně pod kontrolou všechna území, která na čas ozbrojenci ovládli. Z tohoto hlediska to není otázka vojenské pomoci, protože Izrael sám je velmi dobře vybaven, ani nebude potřebovat pomoc Spojených států amerických.

Otázka stojí úplně jinak. Jedná se o otázku udržitelného vztahu mezi Izraelem a Palestinci. V posledních desetiletích se na tomto poli odehrály velmi negativní věci, takže to postupně jde k horšímu, a tato věc nemá vojenské řešení.

Na sociálních sítích byla hojně komentována slova prezidenta Pavla, který zdůraznil důležitost nalezení smírného a diplomatického řešení konfliktu a byl za to ironicky častován termínem „chcimír“. Je správné, že vyzývá k míru a neříká, že musíme stát za Izraelem do absolutní porážky a zničení Hamásu?

Základní problém je v tom, že u nás je vychýlené vidění konfliktu na Ukrajině. Odmítání mírového řešení je specifikum českém debaty o rusko-ukrajinském konfliktu. Je dost ošidné hledat v těchto dvou konfliktech analogie. V rusko-ukrajinském konfliktu je jedna velmoc a jeden podstatně slabší stát. Velmoc porušila mezinárodní právo a drtí menší stát, souboj silného se slabším. Když se touto optikou podíváme na nynější konflikt, pak roli Ruska má Izrael, protože Izrael je mnohokrát silnější a soustavně porušuje mezinárodní právo, o čemž se u nás příliš nemluví. Slabší jsou v tomto případě Palestinci, a ti sahají k metodám, které jsou skutečně barbarské, teroristické a odsouzeníhodné. Není to ale nic nového, u Palestinců toto platí poslední desetiletí. 

Když se podíváme na oběti, zjistíme, že jejich počty jsou neuvěřitelně asymetrické směrem k Palestincům. Viděl jsem nějaké statistiky. Od roku 2005, kdy je Gaza v podstatě autonomní, tam jsou neustálé konflikty. Palestinci z Gazy odpalují rakety, občas pošlou nějaké komando a z Izraele přijde odvetná akce. Za těch 18 let je na straně Izraele zhruba 100 mrtvých vojáků a policistů a 23 civilistů. Na straně Palestinců je 1900 mrtvých ozbrojenců a 2800 civilistů. Mluvíme o obětech, kdy je to více než desetinásobek v neprospěch Palestinců. Ano, oni používají teroristické metody, ale masivní oběti jsou na jejich straně, nikoli na straně Izraelců. Bohužel to nejspíše opět uvidíme v následujících dnech.