Průmysl 4.0 neboli čtvrtá průmyslová revoluce může přinést významné společenské změny. Guvernér Bank of England Mark Carney varoval ve svém projevu na konferenci o technologickém pokroku Canada Growth Summit, že vzestup umělé inteligence a vysoce technologických strojů vyvolá obrovské sociální rozdíly mezi vysoce kvalifikovanými pracovníky, kteří budou umět technologický rozvoj využít, a těmi, kteří kvůli němu přijdou o práci. Může jít o dramaticky jiné sociální rozdíly než ty, které vidíme dnes?

Průmyslová revoluce byla jen jedna – přechod od dominance zemědělské na průmyslovou výrobu; vyspělé ekonomiky nyní vrcholí ve fázi revoluce služeb. Vše ostatní jsou přirozené technologické fáze. Navíc, nejde přece jen o průmysl, ale i o zemědělství, služby, stát a integrované systémy, kde se nové digitální a postdigitální technologie prosazují. Prosté marketingové nálepky, za účelem získání státních dotací, nejsou odborně obhajitelné. Podstatou problému je prudká akcelerace rychlosti změny. Už dnes dochází k sociálnímu dělení mezi tradičními průmyslovými dělníky a znalostními pracovníky a manažery digitálních automatů a robotů. Následné politické rozpolcení je obzvláště výrazné v USA díky tzv. trumpismu. Ovšem evropští „trumpíci“ představují mnohem větší nebezpečí. Nikdy se v historii nepodařilo zvrátit technologický pokrok: nové vždy nahrazuje staré, levnější to dražší a lepší to horší – za překonávání rezistence a politického zpátečnictví.

Šéf britské centrální banky ve své řeči uvedl, že v důsledku přicházející automatizace seberou roboti lidem miliony pracovních míst, vznikne masa nezaměstnatelných a frustrovaných lidí, a ti by se mohli obrátit k idejím Karla Marxe. Je jeho úvaha o návratu komunismu reálná?

Tendence ke komunismu, fašismu a nacismu byly vždy výrazem zbytkové moci bezmocných. Proto je nutno se k hospodářské, politické a společenské metamorfóze postavit vážně a čelem, využít všech výhod, které automatizace přináší, posílit regionální a místní ekonomiky, zavádět základní minimální příjmy namísto financování růstu státní byrokracie, a hlavně – masově vychovávat a školit soběstačné podnikání a podnikatelství, namísto tradičního námezdnictví.

Sedí jeho tvrzení, že když nahradíme výpočetní platformy textilními továrnami, strojovou výuku zaměníme za parní stroje, twitter za telegraf, dostaneme tutéž dynamiku, která tu byla před 150 lety, kdy Karel Marx psal svůj Komunistický manifest?