Co se vám prohnalo hlavou, když jste poprvé slyšel o hrozbě dalších povodní?

Obrovské obavy. Vím, o jak složitou situaci jde. Povodně mě v roce 2002 velmi osobně zasáhly a i po jedenácti letech jsem toho plný.

Podle některých odborníků se Vltavská kaskáda začala upouštět pozdě. Co vy na to?

Povodí Vltavy se evidentně nevypořádalo s problémem, který mělo i před jedenácti lety. To znamená, že není ujasněná koncepce, k čemu by přehrady měly být. Jestli mají zadržovat vodu, vyrábět elektřinu či sloužit jako rekreační zařízení. Pokud se to neujasní, tak se tento trojjediný úkol plnit nedá. A situace se opakuje. Tehdy to bylo ještě horší, protože před tím žádná povodeň nebyla a přístroje, co měřily průtok a změřily 5500 kubíků za vteřinu, což hlásilo Povodí Vltavy, byly poté strženy. Takže vlastně nevíme, co tehdy Prahou protékalo. Krizový štáb a primátor mají poměrně jednoduchou roli, pokud se jede podle povodňového plánu. To je jejich zásadní povinnost. Doufám, že dnešní krizový štáb plnil povodňový plán. U nás byla situace jiná. My jsme všechny povodňové plány mohli vyhodit, protože voda už dávno byla vyšší, než kdokoliv předpokládal.

• TÉMA: Povodně
   

Takže jak hodnotíte zvládnutí současných povodní?

Povodí Vltavy stále nemá ujasněno, co dělat. Krizový štáb má daný povodňový plán a podle něj se chová.

Většina Pražanů si letos stěžovala, že se protipovodňové zábrany začaly stavět pozdě. Je to tak?

Povodňový plán je podle mě v pořádku. Z něj je snadno ověřitelné, kdy se protipovodňové zábrany měly stavět.

Oficiálním vyjádřením jste se bránil tomu, že jste ve všech debatách a zprávách ohledně záplav napadán, přičemž nikoho nezajímá váš názor. Opravdu si myslíte, že jsou k vám všechna média nespravedlivá?

Nevím, třeba ParlamentníListy.cz o tom nikdy nepsaly. Nicméně mi vadí, že různé sdělovací prostředky celých jedenáct let a Česká televize nyní každou půl hodinu opakují z povodní roku 2002 jen jednu nešťastnou větu, která jakoby interpretovala celé tři dny největší katastrofy, která tehdy Prahu zasáhla. A když jsem to v České televizi slyšel tak často, řekl jsem si, že už musím reagovat. Jde o neúctu k lidem, kteří si o povodních v roce 2002 sáhli na dno svých sil, k nimž se také počítám.

Ta věta byla, že si myslíte, že Praha není ohrožena, situace je výtečná, orgány pracují, jak mají. A vy si myslíte, že vás média smrskla do jedné věty?

Z každého se dá udělat blbec, když někdo něco vytrhne z kontextu a věty poskládá, jak se mu to hodí.

Na tohle si stěžoval i stínový ministr ČSSD Jan Mládek, když prohlásil o živnostnících, že jsou paraziti. Je to podobné vašemu případu?

Jsou dva druhy výroků. Jeden, když člověk řekne svůj zásadní postoj, který si vytvořil na základě svého odborného vzdělání, přesvědčení a ideologie. To je Mládkova věta. Nejde o přeřeknutí. Říkal, co si myslí, a vychází to z jeho hodnotového systému, který si sám celý život budoval. A druhý, vytržený z kontextu. V mém případě se každé tři hodiny situace měnila. Když se mě zeptáte, jak se mám, řeknu výborně. Přesto se mnou může pak spadnout letadlo a vy napíšete blbost. Slovo výtečný pro situaci o povodních asi, pravda, není úplně nejvhodnější, ale v tu chvíli jsme byli spokojeni s tím, co bylo. Navíc jsme se báli paniky, a proto jsme chtěli lidi uklidňovat. A vidíte, dobře to dopadlo.

Na konci svého současného sdělení pro tisk píšete, že vás děsí myšlenky, že těm, kteří takhle neustále informují, ti mrtví snad, proboha, chyběli. Nezdramatizoval jste své pocity až moc?

Je to emocionální jako celé mé prohlášení. Reaguji tím na interpretaci té doby. V rámci té jedné věty se proti mně strhla obrovská kampaň, protože za dva měsíce pak byly komunální volby. Jinak by to byla věta, jíž by si nikdo nevšiml. Byla pronesena na mostě. Pak jsme dělali každé tři hodiny tiskovky a jako jediná se jich účastnila Česká tisková kancelář. Ta má jasnou dokumentaci, která však nikoho nezajímá.

Podle vás šlo tedy i o politický boj?

Podívejte se, pane redaktore, co se děje dnes v krizovém štábu. Slyšel jsem, že jsou tam nějaké problémy politického typu, a to jsou volby za rok a půl. Tehdy byly volby za dva měsíce, takže šlo o volební kampaň. Někdo dělal volební kampaň, někdo řídil Prahu ve velmi krizové situaci.

Myslíte si, že i dnes je proti vám, protože i dnes větu stále opakují, veden politický boj?

Nejspíš ano. Tu nešťastnou větu zmínil vždy někdo při každém vzedmutí hladiny. Vždyť jsem musel udělat přes sto deset rychlých rozhodnutí v rámci výjimečného stavu. Třeba zbourat kus soukromého baráku anebo poslat dobrovolníky, aby zacpali prosakující hráz. Všechna ta rozhodnutí byla riziková, nic se nestalo a vše dobře dopadlo. Lidé z magistrátu jsou dnes už ve výrocích velmi opatrní. Ostatně jste jedním ze tří novinářů, který se mě za jedenáct let na tyto věci vůbec zeptal.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.