Co vás vede k tomu, abyste se pokusil vstoupit do politiky?

Pracuji v Hitrádiu Vysočina už dlouhá léta na pozici reportéra, zprávaře a šéfredaktora - a poslední dobou si snad nepamatuji den, kdy bych odcházel z práce bez toho, aby mne něco na naší politické scéně znechutilo. Mé rozladění ze současného dění nedávno dosáhlo stádia, že nechci být jen pasivním divákem a rozhodl jsem se pro aktivní zapojení do politiky. Tolik asi k otázce proč.

Jak chcete oslovit voliče a přesvědčit je, aby vás zvolili? A jak bude vypadat Vaše kampaň? Budete během kampaně setrvávat v rádiu?

Detaily kampaně v tuto chvíli ještě dolaďujeme, v každém případě lidé mohou počítat se standardními prvky – letáky, plakáty, billboardy. Klíčovou součástí ale bude samozřejmě setkávání s lidmi, a to i za účasti Tomia Okamury. Plánujeme besedy, autogramiády a třeba i autorská čtení. Samozřejmě nepodceňujeme ani internet a sociální média.

V rádiu zůstávám, i když jsem původně majitelům nabízel, že si do voleb vezmu neplacené volno. Samozřejmě cítím neslučitelnost kandidatury a působení ve zpravodajství. Nakonec jsme se dohodli, že se zcela stáhnu z vysílání a přešel jsem na jinou práci, ve které se na podobě zpráv nepodílím.

Čím Vás přesvědčil Tomio Okamura, abyste kandidoval právě za jeho hnutí?

Předně, žádná z velkých zavedených stran mne už nedokáže přesvědčit ani k tomu, abych ji volil - natož potom, abych s ní jakkoli spolupracoval. Naše společnost podle mne potřebuje zásadní změnu - a tu nabízí právě hnutí Úsvit, které chce vrátit moc rozhodovat do rukou lidem - jednak prostřednictvím referend a jednak přímou demokracií s možností politiky nejen přímo zvolit, ale také odvolat. Stejně jako zaměstnavatel může v rámci zákonných podmínek propustit člověka, který dělá svoji práci špatně, případně vůbec, a poškozuje tím celou firmu. Politici jsou také zaměstnanci - a platíme si je my všichni. Po volbách na to ale často velmi rychle zapomenou. Například ve Švýcarsku to úspěšně funguje a pevně věřím, že my Češi nejsme o nic horší než Švýcaři.

O Tomiu Okamurovi někteří lidé hovoří jako o rasistovi. Co na to říkáte?

Že je to nesmysl. Sám jako potomek japonského otce a české matky zažil diskriminaci na obou stranách – pro jedny měl moc světlou pleť, pro druhé zase málo. Že se mu nelíbí, co dělá řada takzvaně nepřizpůsobivých, tak to v této republice rozhodně není sám – ale nemá to nic společného s barvou jejich pleti. Sám vím, že leckterý „bílý“ se dokáže chovat mnohem hůře než příslušník menšiny.