Americký prezident Joe Biden se nechal slyšet, že chce podpis Spojených států amerických vrátit pod jadernou dohodu, která měla Íránu zabránit vyvíjet jaderné zbraně. Zároveň však nechce rušit sankce vůči Íránu. Írán oproti tomu plnění oné dohody podmiňuje právě zrušením oněch sankcí. Nejde o takový bludný kruh?

Myslím, že Biden zatím nemá v politice vůči Íránu úplně jasno, jak by měla vypadat. Na jednu stranu se chce vymezit vůči předcházejícím Trumpovým krokům a chce zvýšit vliv Íránu, kde Spojené státy ztratily zrušením podpisu pod jadernou smlouvou prakticky jakoukoliv možnost kontroly. Kromě sankcí a ty, jak se zdá, nezabírají. Takže chtějí obnovit dohled nad kontakty Íránu, které Írán rozvíjí mimo systém a který tam funguje mimo dohled Spojených států.

Čili Biden se v první řadě snaží získat větší kontrolu nad zahraniční politikou Íránu a vrácení se k podpisu pod jadernou dohodou je jedním z těchto kroků. Ukazuje se, že sankce, které Spojené státy na Írán uvalily, neměly účinnost, a to z různých důvodů. Írán je relativně velká země, poměrně bohatá, a i když ji předcházející sankce poměrně významně poškodily, přece jen si buduje v rámci svých lokálních kontaktů, ale i kontaktů na mezinárodní scéně poměrně významné postavení. Snaží se dostat do takové vůdčí pozice v rámci islámského světa.

Jde totiž o to, že zanedlouho budou v Íránu volby a ani ajatolláh Chameneí (Alí, nejvyšší duchovní Íránu a hlava státu, 81 let, pozn. red.) není nejmladší člověk. Celkem se dá očekávat, že vliv islamistů v Íránu bude klesat, a tohle je jedna z cest, jak tento pokles proměnit v autoritu sil, které se snaží vymanit z role vůdce radikálního islamismu, jenž v současné době Írán ve světě zastává, a když se stále více dostával na pozici země, která významným způsobem podporovala mezinárodní terorismus.

Jde tedy o pragmatický krok, který může významně podpořit – pokud bude doprovázen příslušnými kroky hospodářskými a podobně, což ale určitě nebudou sankce – protiradikálně islámské síly uvnitř Íránu. To může zlepšit pozici Spojených států v rámci této části Blízkého východu.

Jakou šanci tedy dáváte tomu, že Írán začne jadernou dohodu plnit, aniž Amerika sankce zruší? Zadarmo to asi nebude.

Určitě ne. Írán nedávno ohlásil, že v podstatě začíná obohacovat uran na vyšší hodnotu, než která byla stanovena v rámci jaderné dohody. Mezi oznámením, že vrátíte pod něco podpis, a reálnými politickými a ekonomickými kroky bývá dost dlouhá doba. Takže si spíše budeme muset počkat na další kroky jak ze strany Spojených států, tak i ostatních států v oblasti. Byly zde dlouhodobé kontakty s Ruskem, určité kontakty i s dalšími zeměmi, kdy se Írán snaží získávat velmi vysoký vliv v arabském světě. A to se na druhou stranu zásadním způsobem nelíbí Izraeli a nelíbí se to ani jiným arabským zemím, proto mimo jiné ty dohody Izraele s významnými arabskými státy, jejichž hlavním cílem bylo oslabit pozici Íránu a snížit jeho vliv v této oblasti světa.

Francie, Anglie, Německo a Spojené státy ústy svých ministrů chtějí zajistit, aby Írán nikdy jadernou zbraň neměl. Je to reálné? A nemá ji už?

Nemyslím, že by Írán měl v současné době jadernou zbraň, oni k tomu deklarativně směřují už poměrně dlouhou dobu, ale žádné indicie neukazují, že by Írán zbraně v současné době měl. Ale to riziko tady určitě existuje, protože Írán se v současné době vymezuje jako hlavní odpůrce a vůdce opozice vůči Izraeli nejen v dané oblasti, ale celosvětově. A samozřejmě jen tak nezapomene na nedávné útoky vůči íránským vědcům, kteří vedli jaderný program – ačkoliv se k tomu veřejně nepřihlásil, ale přesto zcela jednoznačně útoky zorganizoval Izrael. A zcela určitě Spojeným státům nezapomenou zabití šéfa íránských ozbrojených sil (Kuds Kásim Solejmání, raketový útok v roce 2020, pozn. red.).