Blíží se volby do Evropského parlamentu. Jak hodně jsou podle vás nyní pro Českou republiku důležité?

Nepochybně budou tyto volby určitým zhodnocením pro strany, které se teď nově dostaly do Poslanecké sněmovny. Bude zajímavé sledovat, jaké budou mít výsledky tyto jednotlivé politické strany. Pokud bych měla říct, koho budu volit já, tak to bude stejná strana, kterou jsem volila do Poslanecké sněmovny, a to je Strana svobodných. Považuji ji v tuto chvíli za důvěryhodnou, skutečně pravicovou liberální stranu, kterou jinak na našem politickém spektru postrádám.

Co subjekt VIZE 2014, který vznikl přerodem „vaší“ strany LIDEM, z níž jste loni odešla?

Nesleduji už příliš pečlivě konání této strany. Nedostávám žádné informace o jejích aktivitách. Zaznamenala jsem pouze transformaci strany LIDEM ve VIZI 2014 a nějaké jejich programové priority a zdálo se mi, že se poměrně zásadním způsobem posunuli doleva. Toto pro mě není strana, kterou bych chtěla volit. Já jsem chtěla vytvořit - a když ne vytvořit, tak aspoň volit – stranu skutečně liberální, což se obávám, že už strana VIZE 2014 není.

Předpokládám, že ani tvářemi jako Martin Zounar nebo Vladimír Šmicer, kteří je začali podporovat, vás tedy nyní nepřesvědčí…

Oni tedy nejenom, že tuto stranu podpořili, ale kandidují za ně. Nepovažuji televizní tváře za nějaký důvod pro volbu jakékoliv strany. Pro mě je argumentem pro vhození mého volebního hlasu nějaký pevný ideový základ, důvěryhodnost kandidátů a jejich známost pak spíše pro jejich politické názory než televizní prezentaci.

Kromě voleb do europarlamentu je stále aktuálním tématem Ukrajina. Sledujete vývoj tohoto sporu?

Sleduji situaci na Ukrajině poměrně podrobně. Je to samozřejmě daleko komplikovanější, než by se dalo říci v jedné větě. Už kvůli historickému vývoji Ukrajiny je těžké říci, že by se zde jednalo vyloženě o nějaký boj zla proti dobru a že by bylo jednoznačné, na kterou stranu se postavit. Přála bych si, aby se celá situace na Ukrajině řešila diplomaticky, klidným vyjednáváním uvnitř dané země, za diplomatické pomoci ostatních států, ať již Evropské unie, USA a Ruska, a aby nikdo nepřispíval k vyhrocování.

Co říkáte například reakcím současné politické reprezentace na situaci na Ukrajině?

Nezaznamenala jsem v poslední době nějaké silné výroky, které bych považovala za neadekvátní, ale například ministr zahraničí Zaorálek ve mně vzbuzuje pocit, že na dění na Ukrajině snad ani vlastní názor nemá a jde mu hlavně o to, aby byl co nejpoplatnější předepsanému většinovému názoru.