Tak je to tu zase. Venkov proti městu v 2. kole volby prezidenta. Volební mapa prakticky odpovídá prezidentským volbám z roku 2018, možná i 2013. O čem to svědčí?

Svědčí to o mnoha věcech. Zaměřím se jen na jednu z nich. Je naprosto očividné, jak mainstreamová média po celý čas kampaně zcela tendenčně nadržovala vládním kandidátům, mezi nimi Petru Pavlovi. Tato mediální masáž uspěla především ve velkých městech a u lidí s vyšším stupněm dosaženého vzdělání. Svědčí to o tom, že náš vzdělávací systém nepodporuje kritické myšlení, ale rozvoj konformity, která se může při velkém soustředění vysokoškoláků na malé ploše projevit až jakousi formou stádnosti. Platí to samozřejmě statisticky, máme u nás i vysokoškoláky ve velkých městech, kteří nesplývají s davem, ale uvažují svojí vlastní hlavou.

Fialova vláda vyhrála v podstatě už třetí volby po sobě. Kavárna je ve výborné pozici a hospoda je rozhádaná. Jak je to možné?

Jakmile jste kritičtí, má to svoje přednosti i slabá místa. Předností je například to, že při utváření vlastního názoru nemusíte čekat na to, co vám řeknou večer v televizi. Nevýhodou je, že kritičnost bývá často doprovázena až jakousi formou rozhádanosti do vlastních řad. Výsledkem může snadno být, že různí lídři opozičních sil se natolik rozkmotří sami mezi sebou, že úplně zapomenou, proč šli původně do opozice. Česká republika posledních měsíců může sloužit jako učebnice této formy sebedestrukce opozičních sil.