Jak lze podle toho, co se zatím dostalo na veřejnost, hodnotit úsporný tarif, jímž chce vláda kompenzovat domácnostem extrémně drahé energie?

Problém je, že přesně nevíme, co to úsporný tarif je. Vláda to komunikuje tak, že jednou se dozvíme, že pomoc bude ve výši šestnácti tisíc, podruhé jsou z toho jen dva tisíce. Neřekne, že 16 tisíc je na šest měsíců, nebo na osm měsíců, pak by se to dalo chápat. Vláda, jak dokazují vyjádření ministrů, sama nemá jasno, a to hlavně o tom, jak chce úsporný tarif distribuovat. Jestli přes elektroměry, plynoměry, nevím. Celé to je zmatek a je otázka, jestli by nebylo daleko jednodušší stanovit maximální cenu elektřiny a maximální cenu plynu. Tomu by všichni rozuměli. To se udělat dá. Proč musíme mít nejvyšší ceny elektřiny v Evropě, když její přebytky jsme schopni vyvážet? To jsem pořád ještě nepochopil, resp. mám nějaké představy proč. A myslím, že ani občané nechápou. A výmluvy na burzu jsou opravdu jenom výmluvy.

Řešení, které navrhujete, by bylo plošnou pomocí, proti čemuž se nynější koalice v dobách covidových z opozičních lavic razantně ohrazovala. Adresně pomoci těm nejpotřebnějším by nešlo?

Vždyť i tohle bude plošná pomoc. Nebo to mohou zkusit odlišit podle velikosti spotřeby. Víme, kolik je spotřeba za rok, a tak by se cena mohla odvíjet podle výše spotřeby. Hovoří se o jednom tarifu D02, ale je to tarif pro všechny distributory? Pokud vím, na trhu operuje více distributorů, není tam jenom ČEZ. V jaké míře to bude platit i pro ně? Žádné relevantní analýzy nebyly dosud zpracované. Alespoň veřejnosti, natož pak odborné, o nich nikdo nic nesdělil.

Informace od vlády i z jejího okolí jsou opravdu jen kusé a navíc mnohdy protichůdné, takže je složité vyznat se v tom, co tím chtěl básník, respektive vláda, říci. Neplavou v tom trošku i ministři, především Jozef Síkela coby ministr průmyslu?

To je výsledek práce ministerstev, nevím, jak jinak to lze brát. Buď vláda nechce veřejnosti úsporný tarif vysvětlit, nebo ho vůbec nechce poskytnout. Jiná možnost není. Čím déle se o tom bude jednat, tím méně to nakonec bude rozpočet stát. Možná je v tom tato taktika. Ministr musí hrát s otevřeným hledím a říci: „Já si to představuji takto a takhle to bude“. Ale to nikdo z nich zatím není schopen říci. Ono to celé vypadá asi tak – musíme něco udělat, ale nesmí to moc stát.

Nemůže to být i proto, že je složité všechno zohlednit, a proto ministři se svými týmy sami nevědí, jak to vyřešit, tak těmi náznaky chtějí zatím alespoň ukonejšit veřejnost?

Opravdu všechno nasvědčuje tomu, že nevědí, jak na to, a tato jejich vyjádřeni jen mají ukázat, jak intenzívně na tom pracují.