SPD je jejími kritiky občas vyčítáno, že krajské volby pojímá jako boj proti vládě a zdůrazňuje „celostátní“ témata. Vy jste poslankyně a současně kandidujete na hejtmanku. Co jsou podle vás specifická témata vašeho kraje, která jsou třeba akutně řešit?
Pokud bych to měla shrnout dle jednotlivých regionů a okresů Plzeňska, tak určitě v případě Tachovska je to nedostupnost zdravotní péče ve všech jejích podobách a vysoká kriminalita způsobená rostoucí přítomností zahraničních agenturních pracovníků.
Město Plzeň trápí rovněž kriminalita, neustálé porušování veřejného pořádku agresivními narkomany a bezdomovci, pohozené injekční stříkačky na dětských hřištích a v parcích atd. Také je zde velkým problémem hustá doprava v centru města.
Ostatní okresy v kraji jsou na tom obdobně, ale intenzita výskytu zmíněných problémů tam nedosahuje úrovně Tachovska a hlavního města kraje.
Už několik týdnů jezdíte s kampaní po regionu. Jaká témata, z toho, co slyšíte, dnes lidi pálí nejakutněji? A máte představu, jak jim z krajské úrovně pomoct?
Má cenu jít ke krajským a senátním volbám?Anketa
Tedy nedostupnost zdravotní péče a zhoršení bezpečnostní situace v kraji.
Také je trápí problematika nedostupnosti bydlení. Ceny bydlení jsou nyní extrémně vysoké a mnozí poctivě pracující lidé nemají volné finanční prostředky nejen na pořízení vlastnického bydlení, ale mnohdy už ani na nájemní bydlení, např. kvůli spojení vysokých nájmů a nutnosti složit vysoké finanční kauce před zahájením nájmu.
Já osobně jsem minulý rok vyvinula ve sněmovně iniciativu a v rámci pozměňovacího návrhu ke státnímu rozpočtu jsem žádala o přesun peněz v rámci resortu ministra Bartoše na dostupné bydlení – na startovací byty pro mladé, na byty pro seniory, na výhodné půjčky pro mladé pracující lidi a rodiny s dětmi.
Peníze z veřejných rozpočtů by měly jít především na tyto účely a ne do zahraničí, politickým neziskovkám apod.
Na druhou stranu vládní politika do působení samospráv zjevně zasahuje, v letošním roce to dokonce vedlo k vystoupení několika starostů a hejtmanů proti vládě. V čem podle vás tato vláda uškodila regionům nejvíce?
Díky tomu, že jsem ve sněmovně členkou Výboru pro veřejnou správu, tak je mi problematika krajů a obcí nesmírně blízká a mám informace tzv. z první ruky. Proto mohu zodpovědně říci, a to souvisí s (ne)činností vlády, že náš Plzeňský kraj patří mezi nejvíce znevýhodněné kraje v rámci tzv. rozpočtového určení daní.
Každý rok přichází o stovky milionů korun, protože při rozdělování peněz krajům zcela nesmyslně platí pravidla a statistické ukazatele z roku 2004!!!
Přitom od té doby se např. počet obyvatel našeho kraje, počet škol placených krajem apod. zvýšil enormním způsobem. Je nutná změna podoby rozpočtového určení daní!
Osobně jsem ve sněmovně také podala pozměňovací návrhy, aby tato asociální vláda neokrádala obce a kraje ve prospěch cizích zemí! Konkrétně jde o snížení podílu obcí a krajů na vybraných daních v letech 2024–2026 ze strany Fialovy vlády v tzv. konsolidačním balíčku.
Tím, že vláda samosprávy okrádá, zhoršují se služby v kraji.
To se týká mj. nedostatku peněz na zubní pohotovosti, nedostupnosti sociálních služeb, zhoršení kvality krajských silnic II. a III. tříd, a tak bych mohla pokračovat!
Za posledních 20 let Plzeňský kraj přišel o zhruba 2 miliardy korun. Za to by byla postavena nová krajská nemocnice a řádně zaplacen i její provoz!!!
Bohužel proti spravedlivému rozdělení peněz do krajů vždy stála Praha a její politický lobbismus!
Fotogalerie: - Volební plakáty
Ministrem pro místní rozvoj, který má mít pod palcem rozvoj regionů, je v této vládě Ivan Bartoš. Co říci na jeho působení?
Co k tomu říci....
V přímém přenosu vidíme jeho práci v oblasti digitalizace stavebního řízení, která skončila fiaskem a zoufalostí úředníků a žadatelů o stavební povolení.
Ministerstvo dovedl pan Bartoš k rozkladu.
Jsem přesvědčena, že nemá ani ty nejzákladnější kompetence pro jeho řízení a měl by odstoupit z této pozice.
Jeho usilovné držení se ministerského koryta stylem klíštěte je projevem čirého zoufalství.
Psali jsme:
Na bedrech krajů často leží praktická realizace zdravotní, sociální či školské politiky státu. Kraje jsou zřizovateli škol či nemocnic a provozovateli sociálních služeb. Pokud ale vláda dá do kapitol méně peněz, protože se rozhodne šetřit či mít jiné priority, dopadá řešení na kraje. Neměly by mít v tomto směru větší pravomoci a také disponovat větším dílem z veřejných prostředků, určených na tyto oblasti?
Bohužel, tato asociální vláda hned po svém nástupu k úřadování odebrala 14 miliard korun z rozpočtu zdravotnictví v podobě snížení plateb za tzv. státní pojištěnce.
Oproti svým slibům posílá mnohem méně peněz i na školství a ještě chce po krajích, aby financovaly platy tzv. nepedagogických pracovníků v našich školách!
Je to dosud nejhorší česká vláda, která okradla své občany a peníze, které jim sebrala, poslala na Ukrajinu, na prodlužování tamní války! Z mého pohledu je to nesmyslná válka – a stejně nesmyslná je naše účast v ní!
Budu se jako poslankyně za Plzeňský kraj podílet na změně rozpočtového určení daní, aby Plzeňský kraj dostával více peněz a narovnalo se nerovnoměrné rozložení distribuce vybraných daní krajům v rámci ČR.
Tyto peníze pak budou sloužit občanům kraje, pro lepší služby, ať už budu hovořit o dostupnosti zdravotních služeb, sociálních služeb či služeb ve školství včetně platů všech zaměstnanců škol.
Psali jsme:
Měly by kraje usilovat o to být případně v rámci formátu Asociace krajů nějakou koordinovanou alternativou vůči vládě, usilovat třeba o nápravu toho, čím poškozuje občany?
Na tuto otázku jsem již odpověděla. Ano, měly. Právě v oblasti změny přerozdělení peněz jednotlivým krajům v rámci ČR prostřednictvím rozpočtového určení daní, aby dosud znevýhodněné kraje dostaly více peněz na svou činnost, kterou musí ze zákona vykonávat v tzv. samostatné působnosti, tedy na výkon samosprávy.
V případě Plzeňského kraje se do velké míry jedná o povinnost bez dostatečných peněz na její realizaci.
Váš kraj, tak jako mnoho dalších, je příhraniční. Ale řada kritiků o SPD říká, že je izolacionistická a chce stavět hranice. Jak se tedy díváte na možnosti přeshraniční spolupráce v rámci regionu?
Přeshraniční spolupráce tu byla vždy. Dobře funguje v rámci bezpečnosti a zdravotnictví. V rámci kultury a budování různých turistických stezek.
To, zda jsou hranice hlídané, či nikoliv, je otázka akutní potřeby bezpečnosti, která je dnes nanejvýše aktuální v souvislosti s tranzitem nelegálních migrantů přes ČR i s jejich vražedným řáděním v Německu, kde navíc mají volný pohyb po tzv. schengenském prostoru a reálně tedy hrozí, že se někteří z nich mohou dostat i k nám. Jako tomu bylo nedávno v případě migranta, který přešel nehlídané hranice z Německa do ČR a na Litoměřicku znásilnil mladou dívku.
Fotogalerie: - Interpelace na Fialu
V posledních letech se hovoří také o velkých investicích do nových technologických parků, které se mají dotknout i vašeho kraje. Vláda říká, že toto je jediná možná budoucnost naší ekonomiky. Jak to vidíte vy?
Podporuji veškeré inovativní projekty, které mají vysokou přidanou hodnotu. Věda a technika jsou cestou budoucnosti a rozvoje země, jde např. o centrum Dronet, které vznikalo ve spolupráci se studenty Západočeské univerzity v Plzni.
Tomu by se mělo přizpůsobit i školství. Více technických oborů a méně nepotřebných humanitních oborů, které jen vytvářejí větší tlak na nárůst počtu státních zaměstnanců či zaměstnanců v neziskovém sektoru, který stát dotuje.
Odebrala bych soukromým školám akreditace na nesmyslné obory, které nejsou v souladu s potřebami trhu práce, neboť stát posílá soukromým školám v přepočtu na jednoho studenta stejné peníze jako školám státním.
Stát musí mít školskou koncepci, které obory zrušit a které nově otevřít v zájmu budoucnosti ekonomiky České republiky.
K tomu potřebujeme mít dostupné vstupy – např. ceny energií, plynu a jejich dostatek.
O to se musí postarat stát, je to jeho povinnost. Je to i součástí širší bezpečnosti země!
Když si vezmeme konkrétní příběh letiště v Líních, kde chtěl německý Volkswagen stavět velkou Gigafactory. Byl to podle vás dobrý nápad?
Nebyl, nebyla by tam žádná přidaná hodnota. Opět by se sem jen dovezli agenturní pracovníci ze zahraničí, čímž by došlo k prodloužení čekacích dob ve zdravotnických zařízeních našeho kraje, k vyššímu tlaku na sociální služby a na krajské školství.
Také by musela být zrušena letecká záchranná služba ve správě české armády, což byl další důvod, proč tento projekt nepodpořit.
Možným rizikem byly i negativní ekologické důsledky projektu na zhoršení propustnosti vody do půdy a možná kontaminace nebezpečnými látkami při vsakování do půdy.
Plzeňský kraj je průmyslový, se vším pozitivním a negativním, co to přináší. Třeba v Tachově, kde je velká koncentrace ubytoven zahraničních dělníků, už je soužití s nimi vnímáno i jako problém bezpečnostní. I v samotné Plzni se v poslední době stále častěji mluví o nárůstu kriminality. Jak to tedy je z vašeho pohledu?
Tento problém je na Tachovsku, v Plzni a také v okresu Plzeň-sever. Jsou to oblasti převážně průmyslové.
Bohužel. Pracovní agentury sem dovážejí za vidinou zisku lidi civilizačně nám vzdálené, s jinými hygienickými návyky, s jinou mentalitou a problematika v oblasti soužití se zhoršuje.
Počet trestných činů v kraji se od roku 2021 zvyšuje.
Zvyšují se i majetkové škody. Nárůst škod způsobených zahraničními pachateli se za tu dobu zvýšil ze 400 milionů korun na 700 milionů korun. Mnoho incidentů se ani nehlásí, když nedojde ke zranění.
Je zřejmé, že tyto problémy se musejí nějak řešit. Na druhou stranu je asi bohužel zjevné, že bez této pracovní síly se dnes český průmysl neobejde. Jak to tedy řešit?
Musí se změnit legislativa a musíme si vybírat vzdělanější pracovníky nám mentálně a kulturně a hodnotově blízké, aby soužití bylo možné bez nárůstu násilné kriminality.
Musí být lepší kontrola.
Agenturní firmy musejí mít nejen práva, ale i povinnost problémové lidi poslat zpět do jejich země na své náklady.
Možná by se to mohlo řešit nějakým doplňkovým pojištěním, kterým by agenturní zaměstnavatelé měli být připojištěni.
Bavili jsme se o velkých plánech, co mají v Plzeňském kraji německé firmy. Na druhou stranu spojení na Německo přes Plzeň, zejména železniční trať do Mnichova, není ideální. Vláda velkolepě plánuje trať na Berlín přes Ústí, zatímco železnice Praha–Plzeň–Mnichov je dost opomíjená. Snažila byste se s tím na kraji něco udělat?
Hovoříme o tom na krajském úřadě. Je třeba posílit spoj Praha–Plzeň–Mnichov. Naším cílem je přesunout osobní i nákladní dopravu na železnici. Je třeba využít velké železniční zasíťování v rámci celé ČR a více ho i finančně zvýhodnit, zatraktivnit, abychom nezatěžovali silniční dopravu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Pomohla tato vláda regionům?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
mosh
