Už více než týden řešíme kauzu „syn Andreje Babiše“. Začalo to reportáží Slonkové s Kubíkem, ve které byla použita skrytá kamera. Bylo to namístě? Byla dramaticky přibarvená, nebo profesionálně odvedená? Poskytovala reálnou „munici“ k vážnému politickému útoku na Babiše? Lze v ní vidět prvky načasovaného útoku?

Novináři tohoto typu nedělají nic neplánovitě. Takové akci musí předcházet řádný scénář s kalkulovanými možnostmi dopadu, tedy i s určeným cílem, v patřičném časovém předstihu a s načasováním k určitému datu. Z nebe přece nic z čista jasna nepadá, jenom blesky. Cílem byl premiér Andrej Babiš. Říkám úmyslně premiér Babiš, protože o pana Andreje Babiše vůbec nejde. Jinými slovy, reportáž byla politicky motivovaná, nejednalo se o investigativní žurnalistiku ve smyslu padni komu padni. Tedy nezávislou, což je v českém žurnalistickém prostoru pole neorané.

Andrej Babiš okamžitě rozjel defenzivu založenou na upozorňování na synovu nemoc a na tom, že „je to kampaň“. Začal zdůrazňovat, že svou rodinu má rád, nicméně jeho děti jsou psychicky nemocné. Média ve své většině dávala najevo, že mu to moc nevěří. Jak Babiš ustál prvotní náraz?

No, těžko soudit, ale faktem je, že rodiče se nemocemi dětí na veřejnosti zpravidla, spíše vůbec, nechlubí, a pokud to musí nahlas říci, bývá to pro ně určitě frustrující záležitost. Andrej Babiš řekl to, co řekl a asi musel říci, a lehko mu být nemohlo. Nehledě na osobu pana Babiše, je to určité varování pro nás všechny, že některé věci přestávají být „svaté“ a jsou účelově zneužívané. Dnes občan Babiš, zítra občan Novák. Celá ta kauza Čapí hnízdo je ve stádiu vyšetřování a nikdo jiný než orgány činné v trestním řízení nemůže disponovat skutečnostmi vysoce osobního charakteru. Vyšetřování na „vlastní pěst“ a šťourání se v rodinných problémech a ty používat jako klacek, jako politické zadání, není investigace. Slonková/Kroupa se mohli soustředit např. na pomalou práci policie či tak podobně, dávat podněty na GIBS, státní zastupitelství, iniciovat interpelace atp. a nedostatky zveřejnit. Pokud jsem zaznamenal odborné reakce z několika stran ohledně nemoci jeho syna, mnozí soudí, že reakce syna na sugestivní otázky reportérů napovídají určitému psychickému zatížení. Nikdo se samozřejmě konkrétně nevyjádří, ani to pochopitelně nejde. Proto „nápovědy“ určité části médií je třeba brát s ohledem na to, že jsou fandové tandemu Slonková/Kroupa. To říkám bez zaujatosti. Možná, že tandem Slonková/Kroupa se zaangažují v jiné kauze, kde jim budu fandit.