Úřadující ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl ukončit smlouvu o tranzitních dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu. Co to pro nás, ale i pro Ukrajinu, znamená?
Pro nás ve středovýchodní Evropě to znamená v daný moment konec dodávek ruského zemního plynu přes plynovody, které byly postaveny ještě v rámci existence komunistického bloku a zajišťovaly nám levný nebo relativně levný plyn z Ruska, předtím ze Sovětského svazu. Zřejmě se to projeví také na fluktuaci cen zemního plynu, což bude mít samozřejmě nějaké ekonomické dopady. Už v minulosti jsme viděli, že ztráta levných dodávek ruského plynu přispěla k hospodářské stagnaci a k růstu inflace v EU.
Zemní plyn se bude muset dovážet odjinud a složitěji. Ukrajina se tím nyní zříká role tranzitní země ruského plynu do Evropy, což v minulosti dost zřetelně definovalo její domácí i zahraniční politiku. Je zřejmé, že tak chce posílit ekonomický tlak na Rusko, bez ohledu na dopady na další země, a zároveň tak pomůže například plynu z USA do Evropy v rámci hledání alternativních dodávek. Je ale možné, že v Kyjevě věří, že ztráta postavení tranzitní země je dočasná a že po válce se situace změní. Rozhodně se tu projevuje současný trend využívání komodit a infrastruktury v konfliktech.
Závidíte Spojeným státům jejich prezidenta Donalda Trumpa?Anketa
Co ve válce na Ukrajině znamená zapojení severokorejských vojáků do konfliktu na straně Ruska?
Znamená to hodně věcí. Ale sluší se připomenout, že Severní Korea a Rusko tuto skutečnost popírají. O nasazení severokorejských vojáků hovoří západní, ukrajinské a jihokorejské zdroje. Severní Korea ale potvrdila, že poskytla Moskvě vojenskou pomoc, aniž by řekla jakou. Putin se vyjádřil podobně, s tím, že Rusko a Severní Korea mají uzavřenou dohodu, kde se o vzájemné vojenské pomoci hovoří. A dodal, že podoba vojenské pomoci je záležitostí obou zemí a nikoho jiného.
Působení severokorejských vojáků ve válce, kterou Rusko a Ukrajina vedou, by znamenalo jednak zřejmě realizaci nově uzavřené dohody mezi oběma zeměmi, sbližování zájmů Ruska a Severní Koreje, což zase odpovídá současnému postavení Ruska a tomu, jak si po roce 2022 předefinovalo svoje priority. Rusko se v posledních třech letech intenzívně orientuje na Asii, nejen na Čínu. Posílení ruského vlivu v Severní Koreji a vazeb s tamějším režimem je součástí této strategie. Korejský poloostrov je dlouhodobě významným bodem pro světovou stabilitu a mír. Zároveň jde o hru, ve které musí být Rusko opatrné, aby si neodcizilo hlavního severokorejského spojence – Čínu. Ta zřejmě nesleduje sbližování Ruska a Severní Koreji s velkým nadšením, protože má zájem na zachování svého vlivu. Rusko zase v Asii hledá nové trhy a spojence, tak, aby vyvažovalo právě Čínu.
Chcete, aby se koalice STAČILO! dostala do Poslanecké sněmovny?Anketa
V USA mají opět v čele Donalda Trumpa. Má vůbec šanci nějakým způsobem ovlivnit zmíněný konflikt?
Jestli někdo může přispět k ovlivnění nebo dokonce k ukončení tohoto konfliktu, jsou to Spojené státy, a to nezávisle na tom, kdo je prezidentem. Jiná věc je, zda je k tomu vůle a jaké nebo čí zájmy zvítězí. Trump dává najevo, že by konflikt rád nějak ukončil a zaměřil by se spíš na Čínu. Nicméně, vyřešit tento konflikt bude dost složité, protože jde o systémový konflikt a bez systémových řešení se neobejde. Problém je, že systémové řešení bude nejspíš vnímáno ve Washingtonu jako oslabení postavení USA.
Rusko dává najevo, že chce v evropském sousedství jiný bezpečnostní systém, než je ten atlantický. Sem patří otázka evropské bezpečnostní architektury, další role NATO v Evropě, a zvláště pak v postsovětském prostoru, případně i vztah k současné ruské koncepci eurasijské bezpečnosti. Není stále jasné, jak se USA pod vedením Trumpa k těmto otázkám vlastně stavějí a jak moc pragmaticky vidí roli a možnosti USA udržet si světovou nadvládu. Už jsme ale slyšeli, že Trump jednak vyvíjí tlak na další zvýšení vojenských výdajů zemí NATO na pět procent státních rozpočtů, a jednak že začal svým stylem normalizovat otázky změn hranic a suverenit vůči Grónsku, tedy Dánsku, a vůči Panamě. To může naznačovat něco i směrem k nějaké potenciální dohodě kolem Ukrajiny.
Objevily se ale i signály o posílení sankcí proti Rusku jako o možnosti dotlačit Moskvu k dohodě, což si myslím, že je omyl, který na Rusy nezabere. Ta vyjednávací strategie, a hlavně její cíl, není zatím moc jasná. Ale ano, myslím si, že Trump jako prezident USA má prostředky k tomu, aby ten konflikt ovlivnil, a to jakýmkoliv směrem.
Podle vládního koordinátora pro strategickou komunikaci Otakara Foltýna Rusko přitlačí a že je třeba na našem území očekávat nárůst sabotážních a teroristických operací. Souhlasíte?
Nejsem bezpečnostní analytik, takže tohle neumím vyhodnotit. Je tu konflikt. V jeho rámci se samozřejmě obě strany snaží hájit svoje zájmy a oslabit protivníka. Pan Foltýn má za úkol sdělovat občanům, že Rusko je hrozba, což dělá.
Jak hodnotíte přílepek k zákonům souhrnně nazvaný „lex Ukrajina“, kterým se zavádí nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“?
Je to dost varovný signál. A to v kontextu celkového zhoršení svobody slova a názorové tolerance v Česku, na kterém se výrazně podílí současná vláda v podstatě od nástupu do funkce. Rusko-ukrajinská válka jí v tom výrazně pomohla. Může u téměř všeho tvrdit, že jde o bezpečnost. Jsou to ovšem hlavně neonormalizační manýry, ke kterým se Fialova vláda hlásí, a asi si nemůže pomoct, protože co se v normalizačním mládí naučíš... Co je na tom paradoxní, je fakt, že ta „činnost“ je definována hodně vágně, což vždycky otevírá cestu ke zneužití. Podobná kritika platí i pro některé represivní zákony v současném Rusku. I tam se realizují přílepky v rámci legislativního procesu, a i tam je vágnost nástrojem k tomu, jak využívat zákon svévolně a podle politických potřeb. Je tedy zajímavé, jak česká vláda sahá k metodám, které využívá „cizí moc“, a zároveň česká vláda říká, že tím brání demokratické hodnoty. Bohužel, demokracii „sekuritizace“ nesluší.
Rusko ve válce prohrává, nebo vyhrává. Rusko zanedlouho ekonomicky zkrachuje, anebo se naopak drží velmi dobře. Každá informace z války získá v médiích podobný rozptyl. Jak v záplavě takových rozporuplných informací osobně hledáte objektivní realitu?
Kolem konfliktu existuje velká informační mlha a často se objevují protichůdné informace z obou stran. Některé se potvrdí, jiné nikoliv. Většinou potřebujete čas a odstup. Protože nejsem vojenský odborník, nesnažím se o to, uchopit průběh konfliktu, protože k tomu nemám znalosti, jež by si dovedly poradit s informační válkou, kterou vedou obě strany. Mě zajímají změny v politickém systému, rozhodovací procesy, a dále to, jaké dlouhodobé dopady má konflikt na ruskou společnost, na ekonomiku a samozřejmě na mezinárodní postavení Ruska.
Nemálo z toho, co se často objevuje v médiích, jsou zbožná přání, ad hoc analýzy nebo extrapolace zkušeností z minulosti. Hodně analytiků k tématu přistupuje s tím, že mají od počátku zájem na určitém výkladu a zdůrazňují to, co jim zapadá do předem daného výkladu. Osobně se snažím k tomu přistupovat s otevřenou myslí. Není tedy důležité, co bych si osobně přála; významné je všímat si protikladů a vnímat dlouhodobější trendy a vývoj. A samozřejmě znát kontext a souvislosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Stane se Grónsko součástí USA, jak to chce Donald Trump?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
jirilp
