Vidíte smysl v tom, že prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2022? Odvolal se přitom na příslib předkladatele při zrušení superhrubé mzdy, že zákon podpořený poslanci ANO, ODS a SPD bude po dvou letech změněn. Návrat daně z příjmu fyzických osob na úroveň roku 2020 je i jedním z klíčových návrhů, které vládě doporučují experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Co jiného mohou zákonodárci měsíc a půl před koncem roku s letošním rozpočtem udělat, než že veto přehlasují?

Já si myslím, že už do konce roku zákonodárci neudělají nic. Že už to technicky téměř nelze. Mně se hlavně velmi nelíbí, že se diskuse o veřejných financích skoro výhradně smrskla na diskusi o superhrubé mzdě. Ta je nyní vnímána jako klíčová otázka pro veřejné finance. Přitom to je jen jeden z mnoha parametrů, kterými můžeme ovlivňovat příjmy, ale trend veřejných financí je mnohem komplexnější. Já se skoro vsadím, že pokud se tímto způsobem zvýší příjmy rozpočtu (reálně), tak dojde také k navýšení (reálných) výdajů, protože rozpočet si to poté „bude moci dovolit“.

Z toho je vidět hlavní problém uvažování o veřejných financích – máme nějak nastavené výdaje a k nim neustále dohledáváme příjmy, aby to tak nějak rozpočtově vyšlo. A tváříme se, že je jedno, jak vysoké jsou příjmy a výdaje, hlavně že mezi nimi dosáhneme nějakého přijatelného schodku, přičemž o ničem jiném než o schodku se už ani neuvažuje. Ale myslíte si, že pokud bychom, čistě modelově vzato měli, příjmy i výdaje rozpočtu jeden bilion a schodek nula, anebo bychom měli příjmy i výdaje jenom sto miliard a schodek také nula, že by to mělo na chod státu stejný vliv, protože vyrovnaný rozpočet je vyrovnaný rozpočet? Vůbec ne!