Českoslovenští vojáci v záloze mají pověst záhadné a nebezpečné skupiny lidí, podle některých dokonce Putinovy páté kolony, ba pohrobků stalinismu...
Můžete mi, prosím, konkrétně ukázat, v čem má být naše organizace záhadná a co jsme nebezpečného měli podle vás spáchat? Pokud vám ale někdo sděloval to, co říkáte, tak jsme zajisté pod drobnohledem zpravodajských služeb.
Taková podezření mají třeba někteří komentátoři nebo lidé na sociálních sítích. Co je tedy vaším cílem, přáním a na co se připravujete? Na obranu vlasti?
Veřejnoprávní média, kterým platíme koncesionářské poplatky, nás vykreslují jako jisté nebezpečí. Přitom chceme jen nenásilnými činy burcovat lidi, kteří jsou již dnes buď zmateni, znechuceni, nebo apatičtí ke všem těm na hlavu postaveným „pravdám“, které například hlásá Česká televize. Myslím si, že dobře vedená nenásilná akce, kde je mi vzorem Ghándí, může být kamínkem, který uvolní lavinu, jež smete a pošle na smetiště dějin dnešní vládce tak, jak se to stalo s Britským impériem. Naše organizace je ale otevřená a naše akce jsou transparentní. Uvědomujeme si, že jsme zajisté pod drobnohledem zpravodajských služeb a trnem v oku jistých politických kruhů, které si přejí v Evropě mít občany bez historických kořenů, kterým vlast nic neříká. Kdysi jsem četl knihu „Úsměvy Jana Masaryka“. Tohoto politika by dnešní média prohlásila za nacistu a xenofoba, protože s velkou láskou mluvil o své vlasti. Dnes vidíme, že pouze USA mohou mít „národní zájmy“, které nemají naprosto nic společného s bojem o demokratické hodnoty, ale jen a pouze s geopolitickými zájmy určité skupiny. Tato skupina naopak nemá zájem se před veřejnost postavit, a tak se schází na uzavřených fórech. Neměli bychom se bát spíše těchto skupin?
To mi řekněte vy. Pojďme nechat Ameriku Amerikou a vraťme se k Československým vojákům v záloze. Co vás tedy spojuje?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš