Pane inženýre, podívejme se na to, čeho jsou plná média a sice, že se D. Trump prý s V. Putinem dohodli, že zahájí jednání ohledně ukončení války na Ukrajině. Myslíte si, že se tedy skutečně blíží ukončení válečného konfliktu na Ukrajině?
Myslím, že ano. Že obě dvě ty velmoci chápou nesmyslnost celé té války a škoda, že Trump nebyl u toho, když ta válka začínala. Protože si myslím, že by měl pro, řekněme, některé požadavky Ruska ke vztahu k Ukrajině, větší porozumění než představitelé onoho Deep State, kteří obklopili bývalého prezidenta Bidena.
Z některých míst ale ohledně aktuální situace kolem Ukrajiny zaznívá o „druhém Mnichovu“. Dá se to srovnávat?
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
V důsledku té války na Ukrajině jsme zažili bezprecedentní inflaci, v českých podmínkách nevídanou. Snad s výjimkou období po měnové reformě v roce 1953 a doby války, jsme nikdy nezažili takto obří inflaci, aby během dvou let se oficiálně vyšplhala na více než 25 %. A já bych řekl, že v těch padesáti, sedmdesáti opravdu důležitých položkách zboží a služeb pro život byl nárůst ke třiceti procentům. To byl jeden z důsledků války na Ukrajině. A samozřejmě, prozíraví politici, ale bohužel, mezi těmi evropskými jich mnoho není, by toto museli vědět.
Teď dochází, řekl bych, k takové „čistce“ politiků, alespoň v některých zemích. Vidíte ve Francii, jak probíhá ten politický boj. Prezident je prakticky zahnán do kouta. Ve Velké Británii také, další válečný štváč, Boris Johnson byl vypoklonkován z úřadu premiéra. A to byl ten, který vyhecoval Ukrajince, když vedli poměrně rozumná jednání o příměří a míru v počátcích války, hecoval prezidenta Zelenského s tím, že tedy nebude problém podpory Ukrajině. A že ten kolektivní Západ, kdybych použil to, co říkají Rusové, že prostě Rusko přivede k porážce, když to řeknu jednoduše. Když ne k vojenské, tak tedy k politické. Že dojde k vyčerpání zdrojů té země, což se po třech letech nestalo.
V loňském roce Rusko zaznamenalo hospodářský růst. Je to zčásti tedy díky militarizaci ekonomiky, ale upřímně řečeno Spojené státy, jejich růst HDP je také do značné míry závislý na militarizaci ekonomiky, na vojensko-průmyslovém komplexu. Tady si obě dvě ty země nemají mnoho co vyčítat.
Takže teď je potřeba prostě, aby to vzali i evropští politici jako realitu. Bohužel část té české, takzvané politické elity, se příliš ztotožnila s tím válečnickým úsilím Zelenského a amerického Deep Statu a generálů v NATO a ve Washingtonu, v Pentagonu, takže to bude pro ně těžké a budou těžko přiznávat politickou prohru. Ale v zásadě to byla úplně zbytečná válka, která vedla jenom ke zmarnění desítek tisíc životů na obou stranách a ke zničení ohromných materiálních hodnot.
Takže pokud pánové Trump a Putin začnou spolu jednat, také se setkají, no tak povede to k oteplení mezi oběma zeměmi. A myslím si, že Donald Trump je odhodlán k podobnému postupu také s Čínou.
A jak vidíte budoucnost Ukrajiny po válce? Jaký bude její vývoj?
To do značné míry závisí také od té dohody mezi Trumpem a Putinem. Protože obě dvě země mají možnosti Ukrajině pomoci s rekonstrukcí. Je zřejmé, že ty východní a jižní regiony včetně Krymu, kde zdrcující část obyvatelstva tvoří Rusové nebo rusky mluvící Ukrajinci, tak už nebudou patřit Ukrajině. Ukrajina bude tedy menším státem, ale řekl bych, národně sevřenějším. A teď jde o to jí pomoci z té situace, kam ji dohnala ta garnitura Zelenského, a dojít k rekonstrukci země, aby lidé tam nějak důstojně žili. Protože v těch ruinách se asi dlouho žít nedá.
Myslím si, že Rusové, tak jak jsem sledoval ty útoky, útočili spíš na ty různé vojenské objekty, na strategickou infrastrukturu atd. Tím neříkám, že nedocházelo k lidským obětem, myslím mezi civilním obyvatelstvem. No ale to poslední číslo, které bylo zveřejněno, skoro po třech letech války, bylo nějakých 12.300 obětí. Když to srovnáme třeba s Gazou, kde i nějaké nezávislé britské zdroje uvádějí 70 tisíc obětí, tak je to, pokud jde o civilní obyvatelstvo, nesrovnatelné. Ale samozřejmě jsou to citelné ztráty, které byly podle mého názoru úplně zbytečné.
Protože ta myšlenka rozšiřování NATO na východ, mně se nelíbí pranic, protože NATO jsem chápal vždycky jako obrannou organizaci, která tento účel splnila v době studené války. Její rozšíření jsem považoval za normální, ale všechno má své meze. Myslím si, že uvažovat o rozšíření na Kavkaz a na Ukrajinu a pak perspektivně do Kazachstánu, by jenom přivodilo další a další tenze, no a také zvýšení nákladů na zbrojení.
A pokud se budou zvyšovat náklady na zbrojení, tak můžeme počítat s tím, že se budou snižovat náklady související s veřejnými službami, se zdravotnictvím, školstvím, v sociální oblasti… že se nebudou navyšovat tolik důchody… No a to je asi to, co nechceme. Jestli chceme udržet sociální stát, tak to chce mír a zarazit jakékoliv válečnické řekněme představy, amerických a dalších generálů, kteří sedí v centrále NATO a v Pentagonu.
Zaznívá z některých stran, že by bylo dobré konečně udělat na Ukrajině volby. Je na to čas?
Myslím si, že to je nezbytné. Alespoň na nějakou omezenu dobu aby ty volby platily, třeba na dva roky. A pak je udělat znovu, protože lidé se budou teprve vracet na Ukrajinu, pokud se někdo z nich vrátí. Já myslím, že z těch 400 tisíc Ukrajinců, kteří jsou u nás, se vrátí jenom malá část, možná 10-15 %, bych to tak odhadoval. A je otázka, jak to bude v těch dalších státech. Obávám se, že to bude podobné. Protože, kdo by se chtěl vrátit do země rozsekané na cimpr campr. Alespoň v těch oblastech, kde se bojovalo.
Pojďme na další téma. Andrej Babiš v proslovu v Madridu, kde se setkali představitelé evropské frakce Patrioti pro Evropu, řekl: „Je čas podívat se pravdě do očí. Green Deal je mrtvý… Existuje jediná cesta vpřed – zrušit Green Deal.“ Souhlasíte?
Myslím, že Evropa se musí ohlížet také na to, jak budou postupovat ti naši hlavní konkurenti. To znamená Spojené státy a Čína. Na jedné straně USA jsou naším spojencem v rámci NATO, ale pokud jde o ekonomiku, tak se ukazuje, že každý ten celek, EU na jedné straně a Spojené státy na druhé, mají dosti jiné zájmy. Takže je potřeba, aby toto evropští lídři začali také reflektovat a podle toho aby se zařídili
Hnutí ANO, konkrétně pan Babiš, mluví o tom, že by se Česká televize a Český rozhlas mohly sloučit, mít jednoho ředitele, jeden tým zahraničních zpravodajů. Mohl by se snížit počet stanic a instituce by mohla být placena přímo ze státního rozpočtu. Co vy na to?
Tak, je to možnost. Faktem je, že těch stanic veřejnoprávního Rozhlasu je trošku hodně a že by jich snad tolik být nemuselo. Faktem je, že Český rozhlas i Česká televize jsou velmi jednostranné. Za Babišovy vlády byly protibabišovské, podporovaly opozici. Dnes podporují jednoznačně koalici. Je to okaté, viditelné, a v žádné zemi to tak není. Tam se veřejnoprávní média snaží být maximálně objektivní. To u nás vůbec neexistuje.
Sněmovna vydala poslance Tomia Okamuru ke stíhání za kontroverzní plakáty z kampaně. Překvapuje vás to?
Mě to překvapilo, protože jsem si myslel, podle toho projednávání v tom mandátním a imunitním výboru, že zavládl rozum mezi vládními poslanci. Ale to nelze očekávat. Myslím, že si Tomio Okamura může teď gratulovat, protože do voleb mu současné vládní strany velice pomohly. Teď bude vypadat jako politická oběť. A jestli něco nemají Češi rádi, tak jsou to podrazy. Češi mají mnoho chyb, o některých mluvíme, o některých raději ne, ale podrazy rádi opravdu nemají. To je jejich dobrá vlastnost. A myslím si, že toho bude „muset“ Tomio Okamura před volbami politicky využít. Proč nakonec ne…
Myslím si, když srovnám třeba ten plakátek, který tedy byl trošku stupidní ale – za blbost se nezavírá. A když to srovnám s tím, co provedl úřadující předseda dříve vládní strany pirátů Hřib, kde seká někde ruku, no tak to je výzva k násilí. Tak nevím, jestli se tím také bude policie a orgány činné v trestním řízení zabývat? Ale měly by, protože se to tedy objevilo ve veřejném prostoru, ta informace je dostupná a oni by měli konat. A já jsem je také na to upozornil trestním oznámením. Takže věřím, že nebude nějaký dvojí metr.
Ale celkově mě to s panem Okamurou tedy překvapilo, to, co se stalo.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora