Britové ve čtvrtek rozhodnou o své budoucnosti v EU. V posledních průzkumech se výsledky den ode dne dost mění. Jaký je váš předpoklad? 

Průzkumům bych momentálně nepřisuzoval příliš velký význam. Teprve se ukáže, jakou roli sehraje vražda britské poslankyně, jak se rozhodne většina dosud váhajících a zda bude mít vliv odchod některých politických figur z tábora zastánců brexitu, který odůvodňují lživou a nenávistnou kampaní tohoto tábora. Musíme si počkat na čtvrteční noc, nebo páteční ráno. 

Český mediální prostor je plný názorů, komentářů a scénářů, co by se stalo, kdyby Britové zvolili odchod. Výjimkou nejsou ani výhrůžky, že by se Velká Británie zhroutila, ekonomicky by se odřízla a Britové by trpce litovali. Tak tedy, jaké konkrétní negativní důsledky by ostrovní zemi potkaly? A jak by se to dotklo Česka?

Na kategorické soudy je brzy, neboť hodně by záleželo na dohodě s EU, upravující vzájemné vztahy po odchodu. Výsledek těchto jednání nelze předvídat, samotná jednání mohou trvat dva i více let. Vyjednávací pozice Británie přitom bude určitě slabší než ta EU. 
Každopádně obchodní i ekonomické vztahy se do jisté míry naruší, vzniknou překážky ve volném pohybu zboží, služeb, kapitálu i osob, opadne zájem o investice na ostrovech a podobně. Odchod by také podle řady studií vedl k nižšímu ekonomickému růstu a vyšší nezaměstnanosti. Británie je pro ČR celkem významným trhem. Nejen proto bychom museli očekávat nižší ekonomický růst i u nás, dle různých studií o přibližně 0,4 procent HDP ročně po dobu několika let. A to je sakra hodně peněz.

Europoslanec Jan Zahradil varuje, že v případě odchodu Británie z EU bude Německo ovládat celou Evropu, nebude mít protiváhu a bruselské špičky si prosadí z EU „superstát“. Jen blázen by se prý z brexitu radoval…

Souhlasím, že z brexitu se může radovat jen blázen a že jich na české politické scéně není málo. Určitě by se zvýšila role Německa, ale nevidím to tak tragicky jako on, měl bych větší důvěru v EU jako celek a další členské země. Kromě toho lze vytvořit alianci, která roli Německa usměrní. Pan Zahradil si už asi připravuje argumentaci pro některé iniciativní nápady. Bruselskými špičkami straší už spoustu let, snaží se vzbudit dojem, že v EU rozhodují bruselské špičky. Nevím ani, koho tím myslí. Toto strašení nikam nevede, snad jedině k pasivitě a propadání poraženeckým náladám. Moje zkušenost je opačná – je možné se prosadit. 

Exministr pro EU a obranu Alexandr Vondra před časem pro PL nastínil černý scénář brexitu. Podle něho by brexit znamenal začátek konce EU a NATO by se otřásalo v základech, protože by tím Velká Británie skončila jako země s globálním dosahem a jako most mezi USA a Evropou, což by vedlo k americké izolaci od EU. Co všechno by naplnění těchto černých předpovědí mohlo způsobit?

Pan Vondra správně pojmenovává některá rizika, ale myslím, že trochu přehání v možných důsledcích. Byl by to test pro EU a asi i NATO, ale dovedu si představit, že dobrými a rychlými reformními kroky, vedoucími k větší akceschopnosti a efektivitě EU, lze těmto rizikům čelit. Je ale otázkou, zda správně pojmenujeme výzvy, cíle, strategii a budeme mít ty potřebné lídry a odvahu. Uvidíme také, jestli se stane EU vícerychlostní a pružnější, než tomu bylo doposud. Tedy svým způsobem má A. Vondra pravdu v tom, že to může být konec EU v dnešní podobě.

Nízkou podporu má dlouhodobě EU také v Česku. Co se od revoluce stalo, že lidé najednou přestali věřit Západu, respektive Evropské unii? Je to tak, že některé zahraničně-politické kroky Češi „nepobrali“? Ať jde o bombardování Jugoslávie, invazi do Iráku, prosazování radaru, řešení krize na Ukrajině a podobně.

Většina příkladů, které zmiňujete, není spojena s EU. Nesouhlasím ani v tom, že nízká podpora EU je u nás dlouhodobou záležitostí. Zásadní roli sehrála migrační krize, která se nás, alespoň dosud, příliš nedotkla. Lidé jsou vystrašení a v tomto kontextu legitimně vyčítají EU pomalost při jejím řešení.
Hlavní problém je však jinde – v selhání politických elit. Pokud něco nefunguje, viní se z toho EU, a to i když to s ní nesouvisí. Buď je to takto snadnější, odpoutá se pozornost, nebo to politici ani neznají. I dnes jde o častý jev, a to i na té nejvyšší úrovni. Je to slabost, pokrytectví a nízká odvaha. Politici neumějí nebo nechtějí debatovat o významu členství v Unii. Sami si tím zadělávají na problém. Nerozkrývají pozitiva. Vše se zužuje do otázky fondů, což je hodně krátkozraké a přízemní.
Lidé také vnímají, že se naši politici mnohdy ani nedokážou na úrovni EU prosadit. Nevidí schopnost EU ovlivňovat, nevidí konkrétní iniciativy, jen nadávání na EU. Klasicky české. Ostatně řada ministrů a poslanců se ani nedomluví. Média a politici přetřásají údajný zákaz rumu či syrečků, nastolují nesmyslné otázky, neustále se straší. A do toho nám opětovně vstupují lidé, kteří nikdy nechtěli do EU, nejraději by si to v naší české kotlině pytlíkovali dál po svém, na úkor našich občanů. Vezměme si roli, jakou sehrál Václav Klaus, ale i další. Při tomto všem je číslo podporující EU ještě zlaté.  

Ukrajinský politolog Kost Bondarenko míní, že vlivem mnoha voleb, které se po Evropě budou konat, začnou politici více slyšet na negativní hlasy vůči protiruské sankční politice a postupně dojde k upřednostnění ekonomických zájmů, zrušení, nebo zásadnímu zredukování sankcí a Ukrajina je přestane zajímat. Francouzský senát odhlasoval, že chce zrušit sankce vůči Rusku a podobné hlasy se prý objevují stále častěji. Není to začátek pukání hráze výrazné podpory Ukrajině ze strany EU? Směřuje to celé k vítězství Ruska a Putina? Případně lze to říci tak, že si Putin vítězství vyseděl?

Nevylučuji, že může dojít k tomu vašemu pukání. Ale bylo by to velmi, velmi nešťastné. Dnes může jít o Ukrajinu, zítra třeba o Česko. Jen nepoužívejte příklad francouzského senátu. Na daném zasedání bylo asi jen 15 procent členů a návrh přednesla krajní pravice. Nejde o nic závazného. Putin si zatím žádné vítězství nevyseděl. Vyrobil spíš tisíce mrtvých na Ukrajině, mnoho mladých ruských kluků, kteří se vrátili z takzvané dovolené v rakvích a dovedl svou zemi k hospodářskému propadu. Tady nejde o nějaká hloupá vítězství. Některé věci prostě nesmí mezinárodní společenství tolerovat.   

Ve věci migrační krize začíná EU tiše ustupovat z přímého nátlaku na členské státy, aby přijímaly migranty. Zaznívají hlasy, že lze vyjednat dohodu po vzoru Turecka také se severní Afrikou a že tak lze zastavit příliv dalších běženců. Co se změnilo za ten rok, kdy migrační krize trvá?

Politika se postupně stává realističtější a efektivnější. Něco se nám daří prosadit, ale ještě to bude dlouhá cesta. Poslední návrhy Evropské komise ve věci tzv. kompaktu jsou však vesměs velmi rozumné. Myslím, že se nám v Evropském parlamentu některé věci postupně daří posouvat.

Koncem tohoto měsíce se Slovensko ujme předsednictví v EU. Myslíte si, že se Robertu Ficovi podaří zvrátit, nebo alespoň otupit názory Unie na zavedení povinných „uprchlických“ kvót?

Robert Fico bude především koordinovat předsednictví v různých formacích Rady EU. Jeho rolí nebude prosazovat slovenské zájmy, ale nacházet rozumná východiska, kompromisy a rovnováhu. Bude záležet, za jaký konec to vezme. Ale proč ne, Slovensko může sehrát pozitivní roli. Určitě budu rád přiměřeně napomáhat.  

Evropská unie poskytla Řecku další finanční pomoc ve výši 10,3 miliard eur, protože prý plní dohody uzavřené s EU ohledně ozdravění své ekonomiky. Nicméně podle statistických údajů je Řecko v EU vůbec nejhorší v úspěšnosti při vybírání daní. Například lidé s nižším ročním příjmem než 250 tisíc Kč je, podle analytiků idnes.cz, nemusí platit vůbec! To by byla například v Česku kromě Prahy a okolí většina národa. Někteří političtí komentátoři to hodnotí tak, že řecká vláda sice přijala řadu doporučení, aby Bruselu „zacpala ústa“ a dosáhla na další finanční dotace, ale ve skutečnosti ty sliby většinou nenaplňuje, ani se o ně více nesnaží. Může tomu tak být? Jaký na to zastáváte názor?

Jsem velmi kritický k tomu, že Řecko de facto nereformuje. Současná vláda se, bohužel, vydala ve stopách svých předchůdkyň. Naše frakce zformulovala jasná stanoviska, ale socialisté a lidovci bohužel nevidí realitu.