Proč není na víkendový kongres ODS pozván žádný z bývalých předsedů a expremiérů ODS, ani Mirek Topolánek, ani Petr Nečas, i když jsou stále členy strany?

Grémium ODS debatovalo o tom, zda zvát či nezvat na kongres hosty. Nakonec jsme se rozhodli, že nebudeme politické hosty zvát, a to z toho důvodu, že je to mimořádný, pracovní kongres, jehož hlavním cílem je zvolit nové vedení, vést politickou debatu a případně také měnit stanovy. To je důvod, proč jsme se rozhodli, že ty úvodní ceremoniální části zkrátíme.

Nezvete tedy žádné hosty, ani z jiných politických stran z Česka nebo zahraničí, jak bývalo léta tradicí?

Přesně tak. Nezvali jsme žádné hosty z partnerských politických stran z domova, ani ze zahraničí.

Říkal jste, že na kongresu budete také možná měnit stanovy. Připravujete v nich nějakou zásadní změnu?

Je připraven návrh změny stanov, jehož hlavním cílem má být změna podoby výkonné rady. Je navrženo, aby se zmenšila, aby v ní byl za každý region pouze jeden člen. Vedle toho by vznikl ještě jiný orgán – celostátní konference, kde by měly zastoupení jednotlivé oblasti. Předpokládám, že o tom povedeme debatu, ale nebudu zapírat, že třeba v mém regionu - Plzeňském kraji – jsou na to rozdílné názory.

Na předsedu strany budou zřejmě kandidovat tři uchazeči – vedle Petra Fialy ještě Miroslava Němcová a Edvard Kožušník. Vy se netajíte tím, že podporujete na post šéfa strany profesora Fialu. Proč?

Ano, já podporuji Petra Fialu od samého počátku, kdy se rozhodl uvažovat o kandidatuře v ODS, takže nejde z mé strany o nějaký pragmatický přístup ve chvíli, kdy získává podporu z regionů. Myslím si, že je to v tuto chvíli nejvhodnější kandidát.

Překvapilo mne, když úřadující předseda Martin Kuba prohlásil, že nechápe motivaci Miroslavy Němcové kandidovat do čela strany. Není legitimní, když byla lídryní do sněmovních voleb a získala největší množství preferenčních hlasů, aby se také ucházela o nejvyšší post?

Každý člen ODS může kandidovat na jakoukoli funkci. Nikdy bych si nedovolil zpochybňovat to, že se někdo rozhodne do určité funkce kandidovat. Paní Němcová dostala ve volbách obrovské množství preferenčních hlasů v Praze a je jen na jejím rozhodnutí, jestli bude kandidovat do vedení ODS. A kongres rozhodne. Nepovažuji za šťastné, když někdo mediálně zpochybňuje pozici Miroslavy Němcové.

Bývalý předseda ODS Petr Nečas si po svém zvolení do čela strany „nadiktoval“, koho by chtěl mít ve svém týmu, ovšem Petr Fiala prohlásil, že si nebude říkat, koho chce mít ve vedení strany. Nepovažujete za lepší, když je vedení složeno z lidí,  kteří jsou spolu schopni komunikovat a kteří si důvěřují?

Obě varianty jsou možné. Petr Fiala je samozřejmě jiný typ člověka, než byl Petr Nečas. Já sám osobně bych se nebránil tomu, kdyby naznačil, jaké lidi by rád ve vedení měl. Ale plně ctím jeho rozhodnutí ponechat to v kompetenci delegátů kongresu.

Někteří členové strany, například europoslanec Edvard Kožušník nebo poslanec Marek Benda vyslovují názor, že by v novém vedení strany měly být zcela nové tváře, a nikoliv lidé, kteří tam byli v minulém období a nesou zodpovědnost za to, že ODS je tam, kde je. Není to vzkaz i vám, abyste jako bývalý místopředseda strany nekandidoval?

Takové rozdělování kandidátů nemám příliš rád. Není to fér. Já jsem se rozhodl kandidovat proto, že jsem v posledních parlamentních volbách získal třicet šest procent preferenčních hlasů, což je po centrálním lídrovi – Miroslavě Němcové – největší procento hlasů, a protože cítím, že mám stále výraznou podporu u svých voličů v Plzni.

Já se domnívám, že je trochu laciné a hloupé dělit kandidáty na staré a nové tváře. Měli bychom je dělit na ty, kteří mají v ODS chuť pracovat a mají důvěru u voličů, a na ty, kteří tu důvěru nemají, nebo ji ztratili. To je přece hlavní kritérium. Kdybych nedostal takhle silný mandát v posledních parlamentních volbách, do vedení ODS bych nekandidoval.

On váš protikandidát na prvního místopředsedu Jan Zahradil také není novou tváří, je v politice od roku 1990, vždy patřil mezi hlavní představitele ODS, byl už i prvním místopředsedou strany. Teď je na veřejnosti méně vidět, protože působí v Evropském parlamentu, proto ho možná někteří na rozdíl od vás označují za novou tvář.

K tomu řeknu jen jediné, protože nemám rád, když se někdo vymezuje vůči svým protikandidátům. Ale pan Zahradil seděl ve vedení ODS stejně jako já. A stejně tam také rozhodoval, takže jeho míra odpovědnosti je stejná jako moje.

Takže vy si nemyslíte, jako třeba váš poslanecký kolega Marek Benda, že by ODS měla po debaklu ve sněmovních volbách zcela obměnit celé vedení za zcela nové tváře?

Trochu si povzdychnu: Škoda, že to pan Benda neřekl, když jsme volili předsedu poslaneckého klubu a když on tak vehementně podporoval Zbyňka Stajnuru. Já proti němu také nic nemám, také jsem ho volil, ale mělo by se měřit všem stejným metrem. Když nové tváře ve vedení strany, tak opravdu celé nové grémium, ale ne jen tehdy, když se volí místopředsedové. Je falešná myšlenka myslet si, že najdeme úplně nové tváře a ty spasí ODS.

Vedení ODS má být namícháno z lidí, kteří ve vedení dosud byli a mají podporu u voličů, dokázali obstát ve volbách, a samozřejmě tam musí přijít i nové tváře. To mi připadá logické a správné. Těší mne, že do vedení ODS kandiduje mnoho kandidátů, protože to dokazuje, že ODS není personálně vyprahlá. A těší mne, že se tam hlásí i mladí členové ODS jako Petr Sokol, Alexander Bellu, Jiří Janků, kteří jsou zárukou, že je tu velká šance, že se ODS udrží v pozici významné politické strany.

Ale současně si musíme uvědomit, že je třeba dělat tvrdou opoziční politiku a dnes a denně chodit do médií, prezentovat myšlenky ODS. Ale nováčci se to nějakou dobu budou učit. A trochu se obávám, že kdyby byly v ODS jen nové tváře, z nichž většina není ani v Parlamentu, tak se nám bude obtížně čelit ostřílenému tandemu Schwarzenberg-Kalousek, a právě s nimi budeme soutěžit o mediální prostor, který je opozici vymezen.

Čím chcete přesvědčit delegáty na kongresu ODS, aby zvolili na post prvního místopředsedy, a tedy statutárního zástupce předsedy ODS, právě vás?

Vy jste to sama řekla: První místopředseda je fakticky zástupce předsedy. Já chci představit delegátům jiný koncept prvního místopředsedy, než jak ho vnímá a prezentuje například kolega Zahradil. On tu funkci vnímá jako ryze politickou a tvrdí, že ji je schopen vykonávat tak zvaně z Bruselu. Já bych rád představil koncept prvního místopředsedy jako někoho, kdo stojí po boku předsedy a je připraven dnes a denně v Praze nebo prostě v České republice pracovat. Jsem v Poslanecké sněmovně, mohu se tedy aktivně podílet na opoziční politice, mám zkušenost ze stínové vlády ODS, kterou si kdysi vytvořil Mirek Topolánek a kterou bychom měli opět vytvořit, a tyto zkušenosti chci vedení strany nabídnout. A jsem připraven se také věnovat hlavní kanceláři strany, což by měla být také práce prvního místopředsedy. To je rozdílnost konceptů, který prezentuji já a kolega Zahradil.

Také mne překvapilo, když jsem se v médiích v rozhovoru s panem Zahradilem dočetla, že chce být současně prvním místopředsedou i europoslancem. Je to vůbec možné zvládnout?

Domnívám se, že jeho pohled je legitimní. Ale já nabízím jiný koncept. Je na našich delegátech, ať posoudí, který z nich je vhodnější.