Premiér veřejně lže a ze jména Hřib je nadávka. Politik nové strany chce zlepšovat nejen Prahu

14.03.2025 6:00 | Rozhovor

„Chceme vést politiku na úrovni,“ říká bývalý radní pro dopravu v Praze 11 Libor Vrkoč, který v nadcházejících sněmovních volbách kandiduje za novou stranu GEN. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se věnoval otázkám infrastruktury hl. m. Prahy a nastínil, jakým způsobem chce GEN přistupovat k řešení dopravních problémů. Kriticky se vyslovil k politice náměstka primátora Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti), který podle něj přehnaně prosazuje cyklistickou dopravu na úkor automobilové.

Premiér veřejně lže a ze jména Hřib je nadávka. Politik nové strany chce zlepšovat nejen Prahu
Foto: Archiv Mojmíra Mikuláše
Popisek: Kam zmizel ten starý...odbočovací pruh? Dnes je tu nástavba tramvajového ostrůvku

Pane Vrkoči, vy jste působil jako radní pro dopravu v Praze 11, tedy na Jižním Městě. Výstavba dopravní infrastruktury – ne lepení děr, ale výstavba – v Praze drhne. A nejen v Praze. Co s tím chcete dělat v nové straně GEN?

Chceme protlačovat strategické dopravní stavby, tj. např. obchvat Prahy, který se staví mnoho let a pořád není dokončen, k tomu chybí několik záchytných parkovišť pro návštěvníky Prahy, tzv. P+R parkovací domy, které by byly na okraji Prahy na hlavních příjezdech do města a hlavně v pohodlné vzdálenosti od MHD. V naší straně GEN se právě na tato dvě hlavní témata chceme zaměřit. Nemá cenu voličům slibovat, co všechno dokážeme, ale jednat na rovinu a určit si splnitelné cíle. Reálně vím ze své zkušenosti, že za jedno volební období jde postavit tak jeden až tři parkovací domy; slibovat jich více je bohapustá lež voličům.

Když se řekne doprava v Praze, většina z mého okolí vyhrkne jméno „Hřib“ a přidá vulgarismus. Čím si to bývalý primátor a dnešní náměstek primátora zasloužil?

Ano, pan náměstek se vypracoval až do stavu, že se jeho jméno nyní používá i jako nadávka, což určitě není pro politika moc lichotivé. On vystupuje tak, že všichni, kteří máme doma auto se spalovacím motorem, jsme vrazi zeměkoule, a že jedinou cestou k nápravě jsou cyklostezky a elektroauta. Což je bohapustý nesmysl, a doufám, že mu to voliči při volbách připomenou. 

Jednoduše řečeno, Praha není například Hradec Králové nebo Poděbrady, kde cyklodoprava má velký smysl z hlediska tvaru terénu. 

My v GENu ovšem nechceme klesnout k tomu, že budeme jen slepě kritizovat druhé a jen tupě ukazovat na jejich chyby. Chceme vést politiku na úrovni, ale u zmíněného politika dodržet tyto zásady asi moc nepůjde. On se stal symbolem skupinky lidí, která diktuje drtivé mlčící většině, co mohou, nebo nesmějí dělat. Jeho arogantní vystupování je již vyhlášené. 

Chcete-li příklad, tady je. Komunikace Mírového hnutí v Praze 11, obousměrná komunikace, která je hlavní trasou, po které se rozvážejí nákladními vozy lodní kontejnery z překladiště v Uhříněvsi. Tato silnice byla opatřena v obou směrech pruhy pro cyklisty, přitom hned vedle je normální chodník, který by se dal využít právě pro bezpečný pohyb cyklistů a samozřejmě i chodců. Proti tomuto záměru se tenkrát při instalaci ozvala i dopravní policie, ale co myslíte? Cyklopruhy tam prostě jsou a hotovo. Takových případů je v Praze více.

Nejmladší, tedy „zelení“ i pirátští voliči by v Praze chtěli nejraději pěší magistrálu, žádná auta a samou zeleň. To asi úplně nejde, podle vás?

Ano, všichni nasedneme na kola a vyrazíme k zářivé budoucnosti. Určitě máte na mysli tzv. humanizaci magistrály, kde se vážně uvažuje o snížení rychlosti na 30 km/h, a rozšíření cyklopruhů, přidělání přechodu pro chodce před budovu hlavního nádraží – přes celou magistrálu – a podobně. Co se týká instalace zeleně, to každý asi uvítá, ale do větších úprav ohledně magistrály bych rozhodně počkal, až bude tranzitní doprava přesunuta na obchvat. V minulosti se magistrála prostě postavila přímo v centru Prahy, a my s tím teď musíme pracovat. Navíc je jasné, že auto, které jede 30 km/h, tak jede na druhý rychlostní stupeň a produkuje rozhodně více emisí, než když projede větší rychlostí. 

Spíš bych se zaměřil na inteligentní systémy regulace dopravy, které ve světě již existují, není potřeba vymýšlet nějaké věci, co jinde už fungují. A zase přidám příklad, třeba odpočet času do změny barvy na semaforu – úplně jednoduchá věc, která už třeba v Praze funguje, ale jen na asi jediném přechodu pro chodce, a to na náměstí I. P. Pavlova, ale například v Bratislavě je to snad na všech hlavních křižovatkách. Nebo více zapojit možnosti umělé inteligence. Pražská firma TSK a.s. se za poslední roky dost technologicky vypracovala a myslím, že by bylo dobré právě využít potenciál lidí, kteří v této firmě pracují, a dělají to dobře. 

Přiznám se, že když jsem poprvé slyšel návrhy v rámci humanizace magistrály, tak jako starý praktik jsem myslel, že je to vtip, ale bohužel nebyl.

Pan Ryvola jako předseda strany zdůrazňuje, že se v této zemi máme přestat hádat o politice a začít něco dělat. Jak by se to mělo provádět v prostředí dnešní „pražské“ politiky, kdy už se nemá rád snad každý s každým?

On to pozná každý, kdo si najde chvilku a pustí si například přenos za zastupitelstva hl. m. Prahy. Kdy jeden politik nadává na druhé a radní odpovědný za dopravu dvě hodiny blokuje toto zastupitelstvo tím, že (ne)vysvětluje, jak dostával 50 tisíc korun měsíčně a on si toho všimnul až po pár měsících. Prostě tohle musí skončit, my jdeme do politiky, aby se věci hýbaly dopředu a aby se neřešilo, co kdo o kom a kdy napsal někam na veřejné sítě. Tohle se probírá v tzv. kuchyňkách a netahá se to na veřejné vystoupení. 

Chceme být takovým stabilizačním prvkem, který se bude zaměřovat na věcná témata a posouvat věci dopředu. Sám o tom něco vím, mám za sebou 23 let v komunální politice, takže moc dobře vím, o čem mluvím. Nekonečné hádky politiků, co kdo jak, nikoho venku na ulici nezajímají – občané chtějí vidět výsledky lidí, které dobrovolně volili do funkcí.

Když jsme mluvili o dopravních investicích… Vlastně se vztahuje na všechny investice v Praze, že občas slyšíme: „Pavel Bém nebyl ideální, ale aspoň se stavělo a Praha se rozvíjela, teď nic.“ Béma asi zpět nechcete, ale co říci takovým voličům?

Toto jsem také slyšel. Ono to bylo hlavně tím, že byla tehdy silná koalice na magistrátu a věci se podařily odhlasovat a schválit. Já ale nemohu jednoduše říct, že se nyní neinvestují prostředky do dopravní infrastruktury – staví se Dvorecký most, probíhá výstavba další linky metra – ale je fakt, že oproti vámi zmiňované éře to jde dost pomalu, což je přesně důsledek roztříštěnosti politického vedení hl. m. Prahy a vzájemného házení klacků pod nohy mezi odpovědnými politiky, a výsledek je prostě znát. Dopravní investice jsou malé a jejich realizace pomalá.

Napadá mě občas: Čím to naše hlavní město vlastně může být zajímavé v konkurenci Vídně, Mnichova nebo Budapešti?

Určitě může konkurovat obnovenými památkami, centrum Prahy je fakt krásné, samozřejmě to není tak velké jako Vídeň, ale myslím, že máme co nabídnout. Například se projít po nábřeží a vidět panorama Pražského hradu včetně Karlova mostu, to myslím, že pro cizince je nezapomenutelný zážitek.

Když se podíváme na širší obrázek České republiky, tak jako jsem se ptal pana Ryvoly: Co se v této zemi v jednotlivých obdobích porevolučních let dařilo, a co se pokazilo?

Určitě se zlepšily vzhledy jednotlivých měst, sám si pamatuji, jak před revolucí byla města taková šedivá, nikde nic, nyní jsou všude restaurace, kavárny, obchody a opravené fasády. Někdy si říkám, že i kdyby byla revoluce k ničemu, tak za tyhle opravené domy budu rád, to by se za minulého režimu prostě nestalo. Co se pokazilo? Určitě se snížila bezpečnost, nyní vzrostla tzv. drobná kriminalita, je víc lidí na ulicích pod vlivem alkoholu, drog, to za minulého režimu prostě nebylo, ať si každý říká, co chce, já jsem to zažil, tak vím, o čem mluvím. Ovšem nejsem ve stavu, že bych nostalgicky vzpomínal, jak nikde nic nebylo, a člověk se musel podřídit vedoucí úloze strany.

Na závěr: Čím může strana GEN pomoci této zemi? Nové strany zakládal Vít Bárta, Andrej Babiš, objevil se STAN, Piráti… Jaká nabídka přijde od vás?

Podle mě je GEN strana, kdy nás všechny spojuje touha dávat věci do pohybu, neztrácet čas maličkostmi – díky našim zkušenostem z politiky. GEN není nějaký komerční projekt určený ke generování zisku pomocí státního příspěvku a lobbování za určité projekty.  

Našemu předsedovi se, podle mě ojediněle, podařilo dát dohromady různé lidi, podnikatele, živnostníky, kteří vědí, co znamená zaměstnávat a být zaměstnancem. A kteří navíc mají vesměs stejný názor na spoustu věcí, umějí o tom věcně diskutovat a mířit na výsledek. Jsou to lidé, kteří mají již velké zkušenosti a kteří něco už v životě také dokázali. 

Někdo možná bude říkat, že jsou mezi námi politici z jiných stran, ale to je prostě normální, lidi do politiky nechtějí, protože vědí, že každý chytrák se do nich pak bude strefovat a léčit si na nich svoje mindráky. Ono není úplně jednoduché, vystoupit z té své komfortní zóny, ukázat svůj obličej a jít do toho tzv. čelem.

GEN není projekt, aby se někdo obohatil na úkor politiky, je to dlouhodobý projekt. Každý z nás do toho šel s tím, že současná politika je už fakt žumpa, politici se jen hádají, nikdo nepřinese nějaký reálný návrh. V televizi mluví premiér země a evidentně nemluví pravdu, takže lže lidem do očí. 

A tohle jsou prostě důvody, proč vlastně GEN vzniknul a bude pracovat na tom, aby se politika vrátila zase do slušných a plodných kolejí – aby naše země zase začala vzkvétat, a ne že chudnout. Schopných lidí je mezi Čechy fakt dost, jen se musí člověk na to zaměřit. To, že naše republika zkrátka stagnuje a přešlapuje na místě, to vidí asi každý, a to ani nemusí být génius.

Sám můžu na závěr říct, že přes to všechno platí, že čím víc v posledních letech cestuji po světě, tím jsem víc jsem hrdým Čechem a o to raději se vracím domů, zpět do Prahy.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jaroslav Polanský



Diskuse obsahuje 34 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…