Jsme uprostřed léta, nicméně i přesto se zdá, jako by problémy českého zdravotnictví buď přestaly existovat, nebo se o nich pouze přestalo mluvit. Jak to vidíte vy? 

 

Podobně jako u nežádoucích účinků takzvané vakcinace proti infekci Covid-19 se problémy českého zdravotnictví „vymlčují“. Ministr zdravotnictví Válek zcela zmizel z televizních obrazovek a hlavních médií. Naši demokratičtí novináři, kteří se spolupodíleli svým jednostranným přístupem na covidové totalitě, také asi nevidí ve zdravotnictví žádné problémy. Vše běží hladce, vše běží podle plánu. Lidé, platící zdravotní daň, která se nesmyslně nazývá pojištěním, nedostávají v mnoha případech řádnou zdravotní péči, na kterou mají podle platných zákonů nárok. Někteří dokonce vůbec nenaleznou dostupného praktika či stomatologa majícího smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou. U specialistů jsou někde objednací doby půl roku až jeden rok, v menších nemocnicích slouží lékaři každý třetí den noční služby, postupně se zavírají jednotlivá specializovaná oddělení. Stomatologické pohotovosti pro pacienty, kteří nesehnali smluvního stomatologa, kde se zuby příliš nespravují, ale poskytuje se zde první pomoc při bolesti, jsou většinou pouze v krajských městech. Čekací doba na vyšetření v nemocnici se pohybuje v řádech nikoliv týdnů (podle zákona), ale v řádech měsíců. Odkladné operace, které musejí být podle zákona provedeny do 1 roku, se odkládají i na několik let. Je potřeba říci na rovinu, že to není vina lékařů, ale špatně nastaveného pseudosocialistického a přeregulovaného systému, který svým postupným vyhníváním ohrožuje zdraví pacientů. A to rozhodně není poplašná zpráva, to je realita. Stačí jenom, když se zeptám svých pacientů, za jak dlouho jsou objednáni na rehabilitaci, kdy mají termín vyšetření u specialisty, odborné vyšetření v nemocnici nebo jestli mají smluvního stomatologa. Doby se prodlužují, v ještě nedávné minulosti obvyklá zdravotní péče přestává být dostupná.