Jak si podle vás vedla končící Babišova vláda z pohledu národní bezpečnosti?

Vidím tam několik momentů. Tím prvním, a asi nejdůležitějším, je zvládnutí pandemie covidu. Ukázalo se, že vláda, místo dodržování zákona o krizovém řízení, se pan premiér snažil získávat politické body a řešit to ve své režii.

Po nějakou dobu odmítal svolat krizový štáb a když ho svolal, tak odmítal postavit do jeho čela ministra vnitra, i když se z logiky věci předpokládá, byť v zákoně to výslovně není, že by to měl být ministr vnitra, v takto specifické záležitosti.

Ukázalo se, jak nedostatečnými prostředky stát disponuje k všeobecné ochraně obyvatelstva. Počínaje rouškami a respirátory. Lze namítnout, že to řešil celý svět, ale prostě jsme to neměli, a měli jsme to mít. Takže občan z toho nemohl získat velký dojem, že stát jej brání a je ochoten mu přijít na pomoc.

Ty začátky nebyly zvládnuté nejen na úrovni státu, ale i na úrovni některých samospráv. Tam nešlo jen o tu samotnou pandemii, která byla nová, ale ukázalo se, že politici prostě nejsou na krizové řízení příliš připraveni.

Byl problém i v legislativě, český krizový zákon byl napsán spíš na povodně a podobné živelní katastrofy než na boj s epidemií. A když se ukázalo, že vláda není schopna prosadit další pokračování nouzového stavu, tak se splácal pandemický zákon, který nikdy neměl spatřit světlo světa.

Vláda podle mě měla více vtáhnout opozici do řízení státu.

Takže nějaká vláda národní jednoty...

Ano. Opozice by přijala nějakou odpovědnost a zlepšila by se komunikace. To se nepovedlo, myslím, že trochu byl problém i u premiéra, který k tomu nechtěl pustit ani koaličního partnera, natož opozici.

Druhá věc, která se vládě nepovedla, to byly akvizice ministerstva obrany. Některé věci zastavil covid, ale že se nedotáhly, to je na škodu. Nedaří se nám tak plnit alianční závazek dvou procent ze státního rozpočtu na obranu.

Třetí věc, která se prolínala celý volebním obdobím, je spor o nové jmenování ředitele Koudelky do čela BIS. Kdo to sleduje zvenku, tak si myslí, že je to spor vlády s opozicí, ale on je to spor v rámci exekutivy. Jedné její části, která je ve vládě, a druhé, jejíž součástí je pan prezident. A ono to skutečně má potenciál ohrozit naše mezinárodní vztahy i bezpečnost České republiky.