Česko přivítalo vzácnou návštěvu. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo se setkal s premiérem Andrejem Babišem a hovořil mimo jiné o tom, že se Rusko snaží ničit demokracie a rozbít západní alianci. Moskva neuspěje, svoboda vyhraje, věří Pompeo, podle kterého se stejných přečinů dopouští i Čína. Pompeo také ocenil návštěvu Tchaj-Wanu. Jste rád, že jsou Američané našimi spojenci? Měli bychom na jejich doporučení dát?

Návštěva Pompea ve mně neodbytně evokovala návštěvu kohokoliv z Kremlu za bolševika. Říšský imperátor přijel rozvířit nenávist v našem regionu, lobbovat za dostavbu jádra pro USA a možná i za lecjakou tu vakcínu proti nejsmrtelnějšímu PR viru na světě. Neustále dokola omílaná přehlídka prefabrikovaných frází prošpikovaných skvostnými hesly jako demokracie, svoboda, Rusko, Čína, Havel, Charta 77, partnerství, Sametová revoluce je už k smíchu a myslím, že prefabrikátů mají občané nejen u nás plné zuby. Troufám si tvrdit, že pro Američany nejsme žádnými spojenci, ale novodobou državou, kolonií. Bez jakékoliv pejorativy. Je to totiž spíše problém našeho lokajského chování a konání námi volených zástupců.

Českou nezávislost by podle Pompea podkopalo, pokud by Rusko mělo vliv na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Je to voda na mlýn kritiků USA, kteří za vším vidí ekonomické zájmy?

Peníze a vliv jsou vždy až na prvním místě. Ekonomické zájmy obecně nemám za absolutní zlo, ale jsem bytostně alergický na pokrytectví a kecy o šíření svobody a demokracie, humanitárním bombardování a podobně, kterým se ekonomické a geopolitické zájmy zakrývají. Nevidím zásadní rozdíl a už vůbec ne v avizované nezávislosti a suverenitě v případě, ať už bude dostavovat Dukovany americký Westinghouse, nebo ruský Rosatom, nebo kdokoliv jiný. Někdo namítne, že USA jsou náš partner, zatímco Rusko a Čína údajně podkopávají onu neochvějnou západní demokracii. Jenže jak z historie dobře víme, v geopolitice a politice nejsou na prvním místě přátelství a partnerství, ale zájmy. On Saddám Husajn, Muammar Kaddáfí nebo i my po Mnichovu nebo v šedesátém osmém bychom mohli vyprávět. Jedna věc je byznys v řádu miliard, druhá vliv a závislost skrze technologie, a další třeba ona zadní vrátka, která nám tam může namontovat, nedělejme si iluze, úplně stejně Američan jako Rus či Číňan.

Europoslanec za ODS Alexandr Vondra by v Česku uvítal přítomnost amerických vojáků, zalitoval ovšem, že Češi takovou věc nechtějí. Bylo by to podle vás přínosem?