Nejprve se zpětně zeptám, jak na vás obecně působila masivní policejní akce, při které bylo zatčeno a vzato do vazby několik lidí z nejvyšších politických pater. Jaké byly vaše prvotní dojmy?

Byl jsem překvapený, něco takového se nestává často, přesněji se to nestává nikdy a nikde. Je to exces, přímo revoluce, kterou někteří lidé v České republice přímo nazvali puč. Je to výrazný, možná průkopnický český vklad do praxe moderní evropské politiky. Není přitom vyloučené, že český příklad budou následovat také jiné země. Například Slovensko.

Netrvalo dlouho a objevila se řada možných vysvětlení, teorií a spekulací, co za celou akcí olomouckého státního zástupce Ištvana a protimafiánského policejního útvaru stojí. Jaké je podle vás pozadí celé věci? Jde skutečně jen o tažení proti korupci, anebo v tom mohou být jiné zájmy?

Za tímto průkopnickým inovačním excesem nepochybně stojí boj o moc, často nazývaný slovem politika. Česká společnost je dnes rozdrobená, polarizovaná a tento proces se stupňuje. Existuje ale něco, na čem se téměř všichni Češi shodnou, navzdory rozporům v mnohých jiných otázkách – moc jako nějaký celek, politika jako systém moci je zkorumpovaná, neefektivní, politika se změnila v bahno, močál, který do sebe vtahuje celý národ a ohrožuje jeho budoucnost.

Tento odpor k politice, její nepřijetí drtivou většinou lidí v Česku se projevuje na konkrétním vztahu ke skandálnímu odchodu Nečasovy vlády – rekordně nepopulární. Ale na korupci naštvaní Češi musí odpovídat na zásadní, klíčové otázky, které mnohé napadly a napadly také mne. 

Odkud se ve zkorumpovaném státě mohou z ničeho nic objevit čisté represivní orgány, zpravodajské služby, policie a soudy? V Rusku je nazývají „siloviki“, a tento termín použiji. Proč čeští siloviki zaútočili právě na tyto zkorumpované politiky, to jim někdo poradil, našeptal, či je o to požádal?

Proč bokem zůstali kmotři – stínoví ekonomičtí hráči stojící za zády politiků – kteří jsou hlavními postavami v této hře? Čestní a pravdymilovní policisté si při vyšetřování podezřelých politiků, mezi kterými se ocitl i sám premiér, s využitím odposlechů, sledování atd., kmotrů nevšimli? Potrestali neškodné vysloužilé poslance, kteří prakticky vypadli ze hry, a skutečných hráčů se nedotkli?

Všichni vědí, dokonce s tím nikdo ani nepolemizuje, že politická trafika je banální praxe politiky, ovšem otázku o tom, zda je to spravedlivé, zda je to správné, v Česku otevřeli nikoliv populární politici, filozofové či publicisté, nýbrž neznámí policisté – a otevřeli ji tak, že se česká politická scéna definitivně rozpadla a vláda padla.

Zůstala tak dětská otázka – skutečně je to výsledek výjimečné čestnosti a svědomitosti konkrétních siloviků, a pokud bychom tomu uvěřili, co se stane s českými politiky, pokud budou na všechny použity ty samé metody svědomitého vyšetřování, jaké byly použity na Nečase a jeho lidi? V tom případě by se ve vězení mohli ocitnout téměř všichni čeští politici, protože všichni mají nebo budou mít tyto trafiky, ovšem na svobodě zůstanou právě siloviki. Proto to slovo – puč.

Myslíte, že na věc reagovala politická scéna adekvátně? Dá se to označit za kriminalizaci politiky, jak to řekl dnes už expremiér Nečas? A nebyla naopak pochvalná slova ze strany opozice unáhlená? Může to přece po příštích volbách postihnout i je…

Rozpad české poltické scény je logická a celkem adekvátní reakce na revoluční činy českých siloviků. Z mého hlediska je na celé věci nejzábavnější úloha bývalého premiéra Nečase, kterému se smějí nebo posmívají nejen v Česku. Ministerský předseda jev dané struktuře moci první osobou, je nejsilnějším politikem, reálnou hlavou celého státu, kterému je podřízený celý aparát, a tedy i silovici. Jak se ukázalo, českého premiéra odposlouchávali, kontrolovali, sledovali jeho a celé okolí, a to všechno bylo v souladu se zákonem a on o tom nic nevěděl.

Nečas připomíná muže, jehož ženu navštěvuje celý husarský pluk a on naivně věří, že husaři u něho doma mají s jeho ženou manévry. Pokud by se uspořádala soutěž o nejneschopnějšího a nejnemožnějšího premiéra v Evropě, Nečas by ji vyhrál s velkým náskokem.

Slovo kriminalizace se mi nezdá přesné – politika sama sebe kriminalizuje, zkorumpovaná politika v celé EU odshora dolů se zatím považuje spíš za normu než za zločin. O korupci v Bruselu se hodně a vášnivě hovoří, dokonce i píše, ale nikdo s tím nic neudělá.

Situace v každém případě nahrála do karet prezidentu Zemanovi, který tak mohl naplnit svá slova z předvolební kampaně a odmítnout vládu koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Co říkáte na Zemanovo řešení, tedy vládu odborníků?

Podle mě je to správné řešení, které Zemanovi umožnilo splnit svůj hlavní předvolební slib – odstranit špatnou, nepopulární a zkorumpovanou vládu, ačkoliv česká ústava prezidentovi takové možnosti přímo nedává.

Myslím, že Zemanových stoupenců v důsledku tohoto ojedinělého případu, kdy politik nejen něco slíbil, ale také to splnil, přibude. Velmi důležité je přitom zdůraznit: Zeman jen reagoval, ovšem neorganizoval tento „puč“ siloviků, neměl takové možnosti – celá situace je produktem aktivní a destruktivní práce bývalé vládní koalice, oni to udělali, oni se vzájemně kousali tak, až se nakonec sežrali.

Politici hlavně z řad bývalé vládní koalice začali okamžitě prezidenta kritizovat, že porušuje Ústavu, zažité zvyklosti, že ignoruje dělbu moci ve státě a podobně. Jak to vidíte vy?

Divil bych se, kdyby ho nekritizovali. Chtěli se ještě nějakou dobu povozit na vládní tramvaji, jenže najednou přišel revizor, všechny vyhodil, dveře se zavřely a tramvaj odjela. Je přirozené, že jsou smutní.

Nejsem ústavní soudce a netroufám si soudit, do jaké míry je něco v souladu se zákonem, jen podotknu, že nejpodivnějším a nejnepochopitelnějším způsobem se o tom všem v Česku vyjadřují právě soudci. Nemyslím si, že Zeman porušil zákony – jednoduše využil ty zákonné možnosti, které jsou k dispozici a které možná předtím nevyužívali jeho předchůdci. Co je také logické – zvolil ho celý národ, nikoliv hrstka intrikujících poslanců, má kvalitativně jiný mandát.

Exministr financí Miroslav Kalousek na adresu Miloše Zemana opakovaně řekl, že hrozí zavedení režimu putinovského typu. I kdyby tomu tak bylo, je na tom něco špatného?

A ví snad pan Kalousek vůbec něco o Putinovi a jeho vládě? Kromě rusofóbních titulků v českých novinách a televizních reportáží o Rusku, které přesto nečte a nesleduje, když je zaneprázdněný zápasem o čistotu české politiky. 

Je to komické – když používají slovo Putin jako nadávku, ještě víc se topí v politickém močále, který sami zřídili.